No to momentálně nevím, mám to tak pokaždý a pak pár dní po sprintech přijde osvícení a další cíl.

     Je třeba jasně říct, že jsem přes zimu namontoval NOS kit, což jsem trochu tajil, aby bylo překvapení a taky jsem se toho trochu bál, dokud jsem to netestoval. Použil jsem sadu, která je odstupňovaná a laditelná co se výkonu týče. Nasadil jsem nejmenší trysky s avizovaným okamžitým přidáním cca 100 koníků.

     Bude to znít dost sebevědomě, věděl jsem, že pokud se to sejde, Démon pod 12 pojede, dokonce jsem to trefil do desetiny mých představ. Hodně mi pomáhá kalkulátor ¼ míle na netu ,na základě vývoje auta se to dá dobře odhadnout.  Zkrátka jsem s tím časem už počítal celej rok, takže by mě asi úplně rozbilo, kdybych to nedal.

    Démon už letos při prvních testech jel skvěle, laboroval jsem přes zimu s nastavením zapalování, myslím, že i bez Nitra se dostane k hranici 12s za ideálních podmínek. S Nitrem je to bomba, asi je to trošku návykový, je to takovej zvláštní efekt, s ním to jede pocitově třeba o 20% víc, bez něj o 30% míň, až mě chvilkama přepadl pocit, že to nejede….

       No zadařilo se překonat takový ty moje internetový modly, který jsem měl roky na ploše PC viz obrázky pod textem. Pro zajímavost to kupátko umí 11.70 a ten druhej to umí ještě líp než je na obrázku, konkrétně za 11.695, tedy o tisícinu lépe než Démon. Ještě je tam ten Dodge, jeho čas mi připadal dlouho nedosažitelnej. Mají dokonalou trať což jim přeju i závidím, a už umějí odlepit přední kolo od země, proč já ne? Tak příště!

      Tím se plynule dostávám k prozatimním plánům na příště. Auto „patrně“ nechám tak jak je, podotýkám, že pouhou změnou trysek,(mám je) může být nárůst výkonu velmi snadno dalších 150 koníků navíc.

       Chtěl bych se zaměřit na kvalitu – přilnavost dráhy v prvních metrech. Rozjezd je alfa a omega. Ani jednou jsem se do toho nemohl na startu opřít na 100%, musím se rozjíždět jako na dvě fáze a to je blbý, musí se to krmit hned a všechno, prostě cihla . Letos jsme to s Ing. Grečlem nastříkali zase trochu líp, ta druhá vrstva už byla vo něčem. Když dáme tři, tuším, že by to mohlo jet za 11.5 tak jak to je. Jestli na to pak sedne pták nebo přejde zajíc, budou tam přilepený navždy.

       Jasně chvála na naší dráhu, co jsem zaslechl potěšila. V Čechách jsem viděl kvalitní přípravu dráhy jen v Bechyni, kdyby to neudělali, borci  který tam jezděj by je poslali do řiti. Dokonce ani na motodragsterech v Hoškovicích jsem to neviděl a tam už jezděj nějaký Evropský soutěže nebo co.

 Takže tak nějak, Démonovi jsem poděkoval, že to se mnou vydržel, potěšil mne ještě v neděli ráno, nebyla pod ním ani kapka – ničeho prostě…..

Jeden dlouhodobý velký sen tedy splněn, děkuji tímto sponzorům a dalším kolegům, co mi v tom pomohli....

https://youtu.be/iHMUi5yVuQk

https://youtu.be/…GGg

Na BS9 se potvrdily teoretické výpočty a hned prvním časem ráno jsem splnil letošní cíl – pod 12.5s. Chtěl jsem jet okamžitě domu, ale pak ke konci to ještě mělo zajímavý pokračování.

    Vítězem BS9 bych se nebál vyhlásit lepidlo Traction Compound PJ1, po jehož pokusné aplikaci a menším burnoutu pneumatiky začaly fungovat tak, jak mají. Proto se mi podařilo dostat se s časem o dost níž až na překvapivých 12.237, při cílové rychlosti asi 180km/h. Považuju to s ohledem na typ vozu, 3. stupňovej automat a hlavně motor atmosféru jedoucí na benzín z pumpy za pěknej výsledek. Ani jsem nepoužil MW 50, nevím, zda na to vůbec dojde…….

Na rozdíl od loňských sprintů, jsem začal na autě něco dělat v podstatě hned druhej den. Zejména ho teda vysušovat…… Auto má ještě stále mnoho rezerv a teď už skutečně věřím tomu, že by pod 12s mohlo letět. Buď stačí odebrat 90kg, nebo přidat 25 Hp.  No a nebo se dá udělat obojí a ještě něco navíc.

Dalo by se sundat ještě hodně kilogramů, jenže chci zachovat poslední zbytky luxusu, jako jsou skutečně těžká okna v elektrice nebo hutný original koberec, tapecírunky …… Nárazníky mají dohromady asi 50kg.Jenže chci aby navenek byl Caprice pořád Caprice. Americká cesta ke zrychlení je zvýšení výkonu.

Motor se dá vyladit ještě líp, po závodech jsem se zase divil na jaký časování to jezdím a taky jestli má nejeto 300-500km tak je to moc, po zkušenostech s předchozí stavbou vím, že se motor pořádně zaběhl až za pár tisíc km.

Takže cíl zní jasně, proletět to pod 12 a pak už se na to teda vybodnu. Budu pěstovat jehličnany, moc akční to není, zato poměrně bezpečné a uklidňující.

Obrázek pod textem mám na ploše, je dlouhá léta mojí modlou a  dříve mě ani nenapadlo, že bych se k tomu času někdy přiblížil. Takže jsme si s klukama  Bačíkovic udělali takovej vysněnej Labor day.

Krásnej den to byl jak po stránce počasí, tak blahodárného  klidu na letišti v Týnci, který chvílemi prořezával  řev Démona .

Letos jsem v tom jel po prvý, testování po okreskách už nemá smysl, nedá se to pořádně rozbalit a na novejch kolech by to mohlo bejt vo hubu.  Na Chevym jsou doslova desítky drobných i větších úprav od loňských sprintů. Ty zásadní by šly shrnout do odlehčení  celkem přes 110kg, vstřikování MW50 do sání a komplet Hoosierské obutí na hliníkových discích. Z toho jsem měl docela lepiky, přece jen přední žiletky vypadají zvláštně. Nakonec jsem to na nich rozbalil na 187 km/h, to bude dostačující. Při akceleraci to táhne slušně ven z dráhy, ale to dělalo vždycky.  Vstřikování methanolu jsem se bál taky, přece jen to kurevsky hoří, pro sychr jsem už vybaven hasičákem.

         Odhalili jsme i pár nedostatků, což je dobře, jak se říká těžce na cvičišti – lehce na bojišti. Opakující se problém s řemenovým  pohonem  serva jsme odstranili na místě přecvaknutím zničeného  řemenu, následně ještě večer odebráním celého serva a držáku, krásných 7 kilo dole. Bez serva se jezdí blbě a zas míň bezpečně, ale dá se zvyknout. Jako studovaný elektrotechnik jsem ukázkově podcenil kabely ke startéru, takže plně ohřátý motor natočit nešel, na nápravě už dělám.

Největší problém přetrvává, je to přenos výkonu. Bez lepivé dráhy lepší časy nebudou, takže budeme lepit. Následující plán je zatopit Mustangům už za pár dní, tak snad vyjde počasí a všechno.

Díky Tepelskejm klukům za odvoz Démona, byl to fajn den.

Sprinty BS8 naznačily potenciál tohoto projektu. Loni to tak nevypadalo, sotva jsem ho dostal na trať, ale věřil jsem mu. Letošní čas 12.819 je pro mě velkou odměnou a zároveň otázkou. Demon fungoval na 100%, nepokazilo se vůbec nic. To považuju až za neuvěřitelné, nešetřil jsem ho, jen jsem si hlídal teplotu olejů.  Ukázal se nedostatek v trakci, který by po vyřešení mohl přinést cenné desetinky.  

       Pár tejdnů po sprintech jsem neměl motivaci ani nápady, myslel jsem, že už to skončilo a nic na tom dělat nebudu, až najednou jednoho večera to přišlo samo, nemám na to ani vliv .

       Jinými slovy, mám už zase plán úprav plný bodů a celkem intenzívně na nich dělám. Odlehčování se bez přesné váhy neobejde a počítám každé kilo, rozvržení a přesun hmoty vzad je základ. Motor by ještě mohl dát pár koníků k dobru, i když podstata je efektivní přenos výkonu. Jo, koukal jsem na NOS, jde to relativně snadno aplikovat pod karburátor s vysokou efektivitou, ale taky to pěkně smrdí devastací motoru a vůbec obecně to rychle ničí motor. Cestou přeplňování se nemíním vydat, jasně funguje to skvěle, ale není to nic pro mě, atmosférický plnění je radost. Řekl bych že 500 koní je až dost a teď je musím líp dostat na silnici.

 No a taky nějaký ten čistě USA dragsterový prvek plánuju, tak bude třeba trocha překvapení…….

       Takže na příští sezonu se pokusím prolomit hranici 12.500s, to by mělo jít. A při dokonalém sladění všech proměnných bych rád do budoucna cokoli pod 12s. Na stařičkého Caprice bez přeplňování by to byl úžasný výkon, ne-li úplně nemožný. Jo dalo by se z toho vyházet ještě hodně hmoty a časy by byly zajímavý, ale chci, aby to byl ještě Caprice a ne jen skelet s motorem. Možná to tak stejně dopadne….

               Momentálně jsem se zbavil asi 60kg, do zimy ještě vyhodím 25 kg. Nahradil jsem některé díly hliníkem a potvrdil si, že hliník je sračka, blbě se to vrtá, řeže, svařuje. Projekt se plynule vyvíjí, neustále vymejšlím další a další drobný vylepšeníčka, no a taky nesmim přes zimu moc přibrat.

Jeden příklad za všechny. Náhrada držáků nárazníků hliníkovými. Úspora 12kg.

Nárazníky oba jako takové mají stále 43kg, což je hrůza. Ale nechám je zatím tam

Tak jsem si splnil takový malý sen, dopřát projektovému Kepriči dlouhé svody. Dlouho, předlouho jsem zvažoval, vybíral, přemýšlel zda nestačej ty "shorty" co už jsem jezdil......Hele chlapy, prostě nestačej! Po té co jsem při šmejdění na síti narazil na jeden dynotest headersů podobnýho motoru, kde bylo dlouhejma svodama dosaženo úžasnejch výsledků.......Ano, bojím se to říct nahlas, byl tam přínos až 80 koní, to se nedá ignorovat.

Risknul jsem to, protože mi nikdo s jistotou neřekne zda je tam dostanu, obzvláště když jsem si vymyslel svíčky pod úhlem. Takže jsem to objednal a rovnou v keramice. Jelikož jsem z generace, která je silně ovlivněna filmem Alien, ihned jsem si všiml jisté podobnosti, což mě mírně znervóznilo. Hodil jsem všechny povinnosti a starosti za hlavu a jal se přemístit se do chladné stodoly, jako že je tam fouknu. První naivní pokusy dát je tam horem, skončily naprostým fiaskem, skutečně trapný. Musel jsem se tedy opět poválet, auto dát na špalky, vymontovat startér, příčky zpevňující rám, řazení musím taky předělat......nakonec jsem musel i brousit rám. Ale co, narval jsem je tam, šlo to jedině spodem. Caprice na dvojitý výfuky dělanej není, takže jsem musel upravit ještě nosník převodovky.

Pak přišel na řadu start v naději, že by se s tím jako ta čtvrtka dala jet. Nedala. Jelikož svody končej přímo pod nohama bylo to dost strašný, ani to nepřipomínalo auto, spíš hromadu brokovnic, který náhodou spustily střelbu. Po zhasnutí motoru se zalehlýma ušima a masáží těla vibracemi jsem měl jasno, jdu tedy pořídit trubky.

Nyní už jen sleduju všechny předpovědi počasí a čekám na výraznější nadnulové hodnoty abych se trochu poválel, dotáh to přes Flowmasterový tlumiče aspoň pod zadní nápravu.

A pokračování článku zde: Protože se počasí nehodlalo umoudřit a chuť vařit výfuky byla obrovská, zřídil jsem si provizorní vytápěnou dílničku, kterou se mi podařilo vytopit až k 10 stupňům, oproti krutým mrazům ve stodole krása. Vždy jsem jen krátce naměřil pod autem trubky, vyzkoušel a mizel se schovat. Ještě než holomrazy šly konečně do háje, visely pod autem hotový vejfuky s nejhlučnějšími a nejprůchodnějšími tlumiči Flowmaster serie 44.  Na ostrej test jsem musel fakt počkat až se trochu oteplí, ne že by to nešlo, ale s karburátorem bez sytiče a klapek k tomu s vysokým sáním se motoru hodně nechce bežet. Oproti těm provizorním vejfukům co jsem měl přet tím je to velkej rozdíl, jsem spokojen, uslyšíte doufám na vlastní uši. Motor jen ťuknutím na plyn vyletí do 5000 tisíc otáček a chtělo by se mu mnohem víc, někdy z toho jde docela strach. První testy popojíždění a testu řazení jak vidno na fotce dopadly uspokojivě. Tímto tě zdravím Venco, třeba ti i těchto pár řádek zpříjemní a ukrátí léčebný pobyt.

Tohle jsem zavrhnul.........

jsou to Alieni!!!!!

sou tam!!!!!!

No jasně, nějakej čas jsem nepsal, protože nebylo co dobrýho napsat.  První start motoru dopadl dost blbě. Což o to, běželo to hned a skutečně se super zvukem, jenže po cca 5 minutách jsem ťuknul trochu víc na plyn a bylo jasno, rána a konec. Díra ve víku rozvodů hovořila jasně, přetrh jsem další rozvoďák…... No dobrý, říkám si, tak snad se to aspoň nepotkalo. Točil jsem motorem a místo svící dával prsty, už to vypadalo dobře a poslední dva válce prostě netlakovaly, takže hlavy šly dolu. Že něco takovýho přijde jsem tušil a jasně naznačil v předchozím článku, proč řetěz nevydržel přesně nevím, snad jsem toho chtěl po něm moc, nebo třeba byl vadnej. Každopádně sílu, která přerve dvojitej řetěz si moc neumím  představit.

        Krom celkem tří vyměněných ohnutých ventilů jsem radši trochu pozměnil koncepci a ulehčil rozvodům. Použil jsem nyní závodní válečkovou vačku a vyndal vnitřní ventilové pružiny. I tak jsou brutálně tvrdé, ale aspoň je svojí vahou už otevřu. Zdvihy ventilů jsou maximální, vůle mezi pístem a ventilem menší než doporučená…V jednom článku stavitelů dragsterů psali, že ventil se může v provozu teoreticky na píst až posadit, tak asi něco takovýho se tam děje

      Takže se mi opět splnilo přesně to, o co jsem nejmíň stál, dělat GO ve stodole. Před pár dny proběhl restart motoru, celkem asi 90 minut běhu jsem završil protočením kol na místě. Moc se mi nepozdával volnoběh, jenže s touhle vačkou (pracovní rozsah 2500-6500) to volnoběh prakticky nemá, těžko se to udrží nějak rozumně běžet. Kontrolní měření tlaků na studeném, nezaběhlém motoru ukázalo hodnoty až 15.5, to je o dva stupně víc než má 383 v civilním voze, to mě docela uklidnilo……

     Na autě je třeba toho spousty udělat a zapojit, přesto jsem předčasně přistoupil ke zkušební jízdě. Jezdil jsem vždy cca 5-10 min a pak chladil, veškeré kapaliny se přehřívají, což je normální, není to stroj pro běžný provoz. Během jízd se nevyskytl žádný technický problém, to snad ani není možný……ale třeba už jsem smůlu vybral.

     Co na mě udělalo největší dojem, je postupný nárůst výkonu. Zpočátku to jelo tak nějak, že jsem se musel podívat, zda se vůbec otevírá druhý stupeň karburátoru, prvnímu Chevymu se to výkonem ani nepřibližovalo. Jenže po každé chladící pauze to bylo citelně lepší a lepší, že ke konci testací jsem cítil, že už se civilnímu Chevymu minimálně vyrovná, začalo se mu hodně chtít, protáčel už kola i na dvojku, přesto jsem ho zatím moc nevytáčel.  Jsem zvědav, jak to bude pokračovat, používám speciální zajížděcí olej pro závodní motory, nakecat se toho dá mraky, ale až dragtime ukáže jak to je.

Letos budu rád, když se dostane na dráhu a rekordy nečekám, času je málo, snad příští rok po hodinách testů a použití laděných svodů bude jezdit tak jak bych si přál. Ale i dneska to bylo silně nad všechna očekávání a představy, dle reakcí pocestných myslím, že dnešní jízdy Rat Rodu po vsích s ohromnou zvukovou kulisou kdekoho překvapily.

Říkám mu pomník, poač ruku do ohně za to jak dlouho a jestli vůbec to bude vrčet bych nedal.

Je to poněkud extrémní atmosférická 383 ka s velmi agresivní vačkou, až děsivými zdvihy ventilů a kompresním poměrem 12:1 ,očekávaný výkon přes 500 koní a 700 N.m

léty prověřený blok z roku 1979 dostal výbrus válců, srovnání ploch pro hlavy a důkladné vyčištění

Spodek klasicky nastroukrovanej.....kit Eagle Specialty Products

Hlavy DART pouze pro závodní účely

Sada plně válečkových hliníkových ramen Comp Camp 1.6, tyhle jediné se dají použít na trojité pružiny hlav Dart kvůli rozměrům pružin.

Pro zajímavost síla pro pohnutí s pružinou musí být vyšší než 880N, přes převod 1.6 minimálně 1400N.

Mezi pružinu a ramínko lze sotva strčit list papíru.....

No škoda že je ta krása pod deklama

Dosti hliníku použito, na hlavy ale záměrně ne.

.

Zatím s původními svody abych slyšel co to dělá, když pojede dostane dlouhé trubky a výkon půjde nahoru....

    Již před rokem jsem ho vyškrtl ze seznamu dílů na motor do projektu 383-500-500 ze dvou důvodů. Je to pro mě až příliš drahá věcička a bál jsem se  seřízení  tohoto monstra. Píšu monstra, protože to musíte vidět a potěžkat (ačkoli je z hliníku), je to hovado, proti kterému je taková tvárnice jako je Rochester Quadrajet  drobečkem.

     Náhodou jsem na něj narazil v inzerátu za cenu méně než poloviční ve slibovaném zánovním stavu. Ignoroval jsem to a po třech hodinách přemýšlení ho vzal. Původně jsem ho chtěl nahradit modelem EDL 750 (1407), ale to je tak trochu karburátor pro důchodce, co si budeme povídat . Ne kecám, je vynikající, ale ne až tak na závodění a hlavně ten Démon mě vyšel ještě levnějc.

    Prodejce byl amatér ( mimo jiné mu vadilo, že nemá sytič!!!!), nebyl to slibovaný Mighty Demon, ale dokonce vzácnější starší model Race Demon. Je to mašina pouze na závodění jak Drag Strip nebo Oval Track.  Ve stavu jak přišel, mohl jen těžko fungovat správně, našel jsem tam stopy zoufalého zacházení. Z toho jsem nebyl rád, ale donutilo mne to pořídit skutečně vynikající repasní sadu, po dobu dvou odpolední jsem se v tom nípal, rozebral ho na prvočinitele a pomohlo mi to pochopit jak to funguje a jak to seřídit.

    Je to mašina velice důmyslně postavená, s dobrým přístupem a možnou výměnou trysek třeba i na motoru. Seřídit se dá snadno všechno na obou stupních, zajímavá je variabilita, zkrátka se z toho dá postavit beránek i drak. Jak to bude fungovat v reálu jest věc další, každopádně pro plné využití potřebuje ostrý motor okolo 500 hp s agresivní vačkou a vysokou kompresí. Na současnou 383 ho ani zkoušet nebudu, asi by to nemělo velkej efekt.

No nic no, my chlapi jsme furt jako malí kluci, jen si hrajeme s jinejma hračkama.

Díky zatím krásnýmu podzimu a třeba i dnešnímu teplýmu dni práce na projektu pokračují uspokojivě. Povedlo se mi Caprice přimět zase brzdit. Nebylo to nakonec tak hrozný jak jsem se obával. Není to nijak zvlášť složitý, ale jen to že auto 2 roky stálo + neznámej čas před tím stačí k tomu, že pak prasátka, brzdiče, brzdovej válec a dělič brzdnýho účinku totálně zatuhne a zrezne. Jen ke znovuzaplavení celého systému brzdovou kapalinou jsem použil kompresor z ledničky, jako podtlakovou pumpu. Už jsem to jednou dělal a bylo to docela nemožný jen šlapáním to zaplavit. Takže to brzdí a zatím to ani nikde neteče?

Další fáze je oživení elektrospotřebičů. Jasně to bych měl se svým "vzděláním" umět, přesto mi to dává dost záhul. Elektroinstalace byla zase napadena kutilem, navíc je trochu jiná než na druhém stroji. A úplně nejvíc mi znesnadňuje práci fakt, že jsem to rozebíral s přesvědčením, že to auto fakt půjde do šrotu, to znamená nemazlil jsem se s tím, teď si to klasicky vyžírám. To bych nebyl já, abych si to trochu nepohnojil, něco neztratil a nerozbil a co nejhůř, nevyhodil, to jsou pak noční můry.

Jsou to zbytečnosti, který se samozřejmě dají překonat. Jo a taky jsem tam vrátil řízení, donutil jsem se složit po 2 letech sloupek řízení, z čehož jsem měl docela nerva, je tam toho fakt hodně - řazení, elektro, navíc je polohovatelnej......Výsledkem je, že by se s tím teď už dalo jezdit třeba z kopce. Radši počkám na ten motor. To by mělo proběhnout v příštím roce, zajíždění testování.

Letos bych tam ještě rád nainstaloval sportovní sedačku. Jelikož tam je konečně sloupek řízení s volantem, můžu hledat její vhodnou polohu. Už jsem v tom dneska seděl a zdá se mi to dobrý, bude to asi slušněj kostitřas. Dnešní pokec doplňuju i dvěma trapnýma fotkama v dostatečný kvalitě, takže za 4. Napadá mě, že když se řekne "měl sem to rozebraný do šroubku" tak tohle skutečně bude, nevzpomínám si, že bych se v nějaký části ještě nenípal.

Na úplnej závěr doufám že tento příspěvek bude čten až v dalekém Thajsku, což uvidíme v reakcích věřím.

No a je to. Co k tomu dodat, Caprice je zas na světě. Nyní už zbývá jen pár detailů, jako je motor třeba. A tímto zdravím Romana Medunu