Na BS9 se potvrdily teoretické výpočty a hned prvním časem ráno jsem splnil letošní cíl – pod 12.5s. Chtěl jsem jet okamžitě domu, ale pak ke konci to ještě mělo zajímavý pokračování.

    Vítězem BS9 bych se nebál vyhlásit lepidlo Traction Compound PJ1, po jehož pokusné aplikaci a menším burnoutu pneumatiky začaly fungovat tak, jak mají. Proto se mi podařilo dostat se s časem o dost níž až na překvapivých 12.237, při cílové rychlosti asi 180km/h. Považuju to s ohledem na typ vozu, 3. stupňovej automat a hlavně motor atmosféru jedoucí na benzín z pumpy za pěknej výsledek. Ani jsem nepoužil MW 50, nevím, zda na to vůbec dojde…….

Na rozdíl od loňských sprintů, jsem začal na autě něco dělat v podstatě hned druhej den. Zejména ho teda vysušovat…… Auto má ještě stále mnoho rezerv a teď už skutečně věřím tomu, že by pod 12s mohlo letět. Buď stačí odebrat 90kg, nebo přidat 25 Hp.  No a nebo se dá udělat obojí a ještě něco navíc.

Dalo by se sundat ještě hodně kilogramů, jenže chci zachovat poslední zbytky luxusu, jako jsou skutečně těžká okna v elektrice nebo hutný original koberec, tapecírunky …… Nárazníky mají dohromady asi 50kg.Jenže chci aby navenek byl Caprice pořád Caprice. Americká cesta ke zrychlení je zvýšení výkonu.

Motor se dá vyladit ještě líp, po závodech jsem se zase divil na jaký časování to jezdím a taky jestli má nejeto 300-500km tak je to moc, po zkušenostech s předchozí stavbou vím, že se motor pořádně zaběhl až za pár tisíc km.

Takže cíl zní jasně, proletět to pod 12 a pak už se na to teda vybodnu. Budu pěstovat jehličnany, moc akční to není, zato poměrně bezpečné a uklidňující.