Tak jsem se jednoho ještě zimního dne krásně projel a chtěl uzavřít jízdu tak, že bych to jako pořádně urval. Našrotil jsem plyn na plný kule a pustil spojku, něco ruplo a nejelo to, takže jsem to fakt urval, ale jinde. Návrat byl na laně, ano Korveta se tahat dá....Brzo jsem identifikoval závadu jako zlomenou poloosu, což mi "zpříjemnilo" čekání na jaro více než měsíční odstávkou. Kvůli poloose se musí zadek celkem hustě vykuchat, nezdá se to, ale práce bylo dost. Milé bylo, že jsem celkem nedávno udělal vejfuky, který jsem za žádnou cenu nechtěl demontovat a ty mi práci skutečně zpestřily. No k nasrání, ale jsou horší věci.

    Výsledkem je tedy taková menší GO zadní nezávislé nápravy a diferáku. Aspoň jsem neplánovaně pochopil jak to tam funguje. Dnešním testem se potvrdilo, že to bude asi ok, Korvetu jsem rozhodně nešetřil, ale nápad utrhnout to si nechám na čas ujít.

Takhle to asi nemá bejt.....

No když už jsem to měl venku že jo.....

Korvetí samosvor

Víkem diferáku je to přišroubovaný na tenhle nosník

Už to nechci dělat......

Jeden můj zesnulý kolega veteránista mi kdysi říkal, že je to řeholnictví, často na něj vzpomínám. Ale stojí to za to myslím.

Něco člověk dělat musí....

Pěkné počasí dnešního dne doslova vyzývalo projet Korvetu, možná letos naposledy, zrušil jsem topení a nejlepší je to stejně bez střechy. To sem taky udělal, jezdil taky po venkově, cítil vůně a barvy podzimu, do auta občas spad list ze stromů a listí na silnici se za autem pěkně uzavíralo . Někde jsem slyšel, že nejhezčí pohled na svět je z koně,  není to úplně vedle, jen těch koní musí bejt stovky a pod kapotou  C3.

      Něco sem letos najezdil a nakonec na tom makal mnohem víc, než bylo v plánu, chtěl sem si to rozložit a užít, ale nedalo mi to. Co mi hlavně sejřilo byly vejfuky a sání. Ty vejfuky byly horší, znamenalo to delší odstávku, nakonec jsem to stih asi za tejden.  Najít Cé trojku s propojenýma větvema je oříšek, už vim proč, dělá se to blbě,chtěl sem to, nelituju. V první třetině je nutný se přesně trefit vejfukama do otvorů v rámu, na konci se zase vyhnout nosiči rezervy zavěšenýmu pod nádrží a vůbec je to dost nízký, ale dá se to. Zvolil jsem trochu větší průměr trubek než origo a pěkně průtočný tlumiče Flowmaster, ne příliš hlučný. No pak když to běží do otáček, dává o sobě Vette vědět slušně, ale nic extrémního. Na Vette se často dávaj prahový vejfuky, řídil jsem takový auto a nenechalo to dobrej dojem, řek bych do jednoho ucha řve 4 válec a je to divný…..

Dneska sem se toho zvuku nemoh nabažit, je to první auto který mi jde normálně, žádný koktavý vačky, tak jsem chvilku seděl za autem a poslouchal  to až jsem zase pěkně načuchnul.

Věc druhá je sání, všechny ty Korvety většinou žerou hrozně horkej vzduch a protože je to pod haupnou narvaný, hřeje se to pekelně. To mi nedalo spát, vytáh jsem to tedy pod auto a nestačil se divit jak to pak jede. Před tím jsem měl i fakt debilní filtr, ten to brzdil, nechápu že to vůbec prodávaj.  No tohle je jiný kafe, navíc jsem k tomu spáchal takovej lapač vzduchu, kterej to tam ještě tlačí, teoreticky od 45km/h dává už tolik vzduchu co potřebuje motor při 5000 ot, čím rychlejc to jede, tím líp.

Tady je to ještě jen nabodovaný a narafičený

A tady už hotový dílo s koncovkama v chromu

Je to možná nezvyklý, hlavní je že to funguje, zatím jsem žádný zvíře nenasál

Korvette a barvy podzimu

Ano první sladké letní Korvetí plody jsou tu. Začal jsem na Vette něco dělat až letos v půlce dubna, jak jinak než vyjmutím motoru a jeho GO. Strokerovat jsem ho už nechtěl, už mi to leze krkem, přece jen mít třetí 383 je trapný, místo toho mě přišlo zajímavý původní motor lehce upravit se zvědavostí jak to pojede. O tom co s ním provedu jsem prosnil spousty příjemných hodin a držel se na uzdě. Výsledek je jasným důkazem, že stárnu

   Z původních papírových 180 koní má odhadem něco kolem 250 koníků a jezdí se s tím velice příjemně. Vačku jsem zvolil tentokrát bez koktání, chtěl jsem konečně taky ten pravidelný volnoběh osmiválce, vačka má časování umírněné, žádný tvrdý chod, jde skvěle dole i nahoře s tím že ve vyšších otáčkách výkon příjemně roste. Na čtyřku projedete město 50 a pak zrychlujete pružně třeba na 150, prakticky by to šlo na čtyřku klidně i z volnoběhu.  Jednička je na Evropské poměry dlouhá jak týden před výplatou, ale obě kola přes samosvor se urvat dají snadno, při ostrém přeřazení za dva se kola ještě protočí a to teda kurva potěší. Tak nějak jí ještě jemně dolaďuju, na příští rok nejspíš ještě 20-30 koníků přicválá drobnými úpravami.

      Zajímavá je převodovka Borg-Warner Super T10, ani nevím co tam dělá, je to odolná převodovka pro sporťáky, poradí si až s 500 koníky. Vlastně jsem bral Korvetu jako takovou trochu srandičku a pozlátko, nejspíš to byl omyl. Nezávislý zadek, všude dvojité kotouče s vnitřním chlazením, vpředu 4 pístky, vzadu 2, rozložení hmotnosti předek/zadek cca 52/48…….a další detaily, který mě přesvědčily, že to může bejt na svojí dobu pořádný žihadlo, však ne náhodou se tam dával motor 454, kterej měl papírově tehdy neskutečných 425koní, prakticky však přes 450.

   Lehký to ale rozhodně není, má to kolem 16 metráků, když se to honí, což asi dělám, tak to žere pochopitelně jako tank. Když si vezmu tenisky, docela se tam vejdu, jen z toho člověk vylejzá jako dobytek vykulením se na všechny 4.

     Takže dělal jsem zatím jen motor a trochu brzdy a to co hořelo nejvíc , zkrátka aby za jízdy nic neodpadávalo. Nezdá se to, ale kdo ví o co jde chápe, kolik zprovoznění stálo krve a potu, nechci si stěžovat, ale někdy mě to začíná srát, tohle je poslední auto.

     Dneska jsme s Honzou Bačíkovým udělali první test bez střešních panelů,  jen jsme tak bezcílně jezdili a Honza pak povídá: „hele to už jezdíme hodinu?“  Bylo teplíčko dneska, připálili jsme si v ní držky, Korveta to dává v pohodě v tom vedru a pěkně topí do interieru.  Bez stažených okének potažmo tý střechy je v tom jako v pekle, něco jako Záhořovo lože. Měl jsem pocit i při prvním převozu, to bylo kolem 10 stupňů, jak se to trochu ohřeje, topení není potřeba.

    Co se týče laku a vzhledu, je to hotový a takhle to zůstatne. Auto je původní a podle všemožných šrámů nemělo lehkej život. Říkám si, jak by vůbec dopadlo, kdyby ho nějakej vůl nekoupil, ale nemoh jsem si pomoct, tyhle nálezový stavy jsou pro mě neodolatelný. Jízda po městě skýtá přehršle reakcí  o které čím dál tím méně stojím, na Caprice slýchám „hele ten Kadilak“ no a teď zase něco o Ferrari, je to bída no, ale každej holt aspoň základní přehled o autech mít nemůže.

Dost keců, teď budou sprinty, už se v tom moc nípat nehodlám, rád bych prolít čtvrtku pod 15s, bude to hlavně vo tom se rozjet, spojka se má na co těšit……

Takhle to bylo

A taky takhle třeba

Je tam vidět nějakej rozdíl?

Musim vyřešit vzduchovej filtr, tahle nouzovka mi nejde pod nos.....

Jojo, když je to dobře vyfocený, škrábance jsou fuč

Po kabriu jsem nikdy netoužil, když je vedro je to bomba.....