Jací by jsme to byli motoristé, kdybychom nechali Rivieru v novém prostředí samotnou? I když se zjevně měla a bude mít dobře, přeci jen to pro ní musel být šok, po tolika letech plavby po krásných, širokých, rovných silnicích přijede do našeho marasmu, navíc přitom potkává podivná, chatrná vozítka se zběsile se třesoucími drobnými agregáty s objemy téměř rovnající se jedinému válci Big Blocku.

Přijeli jsme tedy za ní dvěma stroji též od GM, dát pozdrav a nabídnout krátkou projížďku na znamení, že tu není sama a nedaleko od ní v garážích čekají na projížďku auta podobných velikostí, bez plastových nárazníků a především se správným počtem válců motoru.

Rychle zapadající slunce nám okrouhalo program na kratší okruh a stihli jsme pořídit i  několik prvních společných fotek, bez času na nějaké aranžmá.  Nevím proč mě to napadlo, ale těm autům je společně 130 let, průměrné stáří tedy přes 43 let………

Dle hesla "důvěřuj, ale prověřuj" jsme Buicka kontrolně přeměřili metrem, jestli se náhodou po cestě nesrazil a zdá se být všechno v pořádku, mimochodem právě tenhle jediný ročník Riviery je nejdelší ze všech, plných 5,674 mm. Pak už tma padala rychle, král silnic se ještě pochlubil úžasně osvětlenou lodní zádí a pro tento večer jsme vyklidili náves. Jelikož Honza je nakažen stejným virem V8, věřím, že se rád stal dalším Streetrodderem, kterým už stejně dávno byl, nejspíš i dříve než my. Znamená to pro něj snad jen trochu více spáleného benzínu při společných vyjížďkách a možná i více vypitého kafe . Za Rivieru v klubu jsme moc rádi, máme to zatím dost rozmanité, co kus, to trochu něco jiného……a taky naše kolona už nebude vypadat jako mafiánský pohřeb.