Vážení kolegové,
dnešního dne jsem se vydal na návštěvu Fujiho a jeho nového motopřírůstku Caprice STW.
Fujiho dvorek a on sám je jedním ze středů motoristického dění, téměř vždy tam je několik skalních motoristů, někdy mám pocit, že jsou ještě o dost uhozenější než my. Tentokráte tam byl majitel nabušeného vozu škoda 110R a také majitel jakési motokáry. Na tu jsem zpočátku hleděl jak už je mým zvykem s despektem. Nechtělo se mi tím strojem moc zabývat, ale nějak se to zvrtlo, bylo mi řečeno, že je v tom „dvojlitr“ Ford Siera, klasika 8 ventil, sympatický motor, má to pár úprav samozřejmě…..Celý stroj váží 650kg, motor má výkon snad 150 koní, jedná se o kopii Lotusu a díky zadnímu náhonu lze užít hodne zábavy. Nechtěl jsem, ale byl donucen se v tom svézt. Posez řidiče je prakticky na zemi i jeho výhled je dosti nestandardní, obvodový rámeček čelního skla vychází přesně do zorného pole. Nevešel jsem se do toho, fakt to nešlo, snažil jsem se, po sundání bot přibylo několik cm, abych mohl trochu pohnout nohama a ovládat pedály. Ty byly příšerně blízko u sebe a spojka šla neskutečně ztuha. Jede to jako ďábel, dost možná, by mi to na 1/4 ujelo, pokud se podaří rychle řadit. První tři kvalty se sbíraly neskutečně, pak mi to začalo rvát brejle z hlavy. Podvozek je tvrdý jako prkno, pohodlí rovno nule, řidič bude slušně omlácen, řadící páka nemá snad ani 10 cm délky, je to motokára……Auto je velice citlivé na všechno a s řízením na nerovné silnici se musí člověk doslova poprat, všechno jde ztuha, ale přesně. Dle majitele je to na rovné hladké silnici fantazie, ale víte někdo, kde taková silnice u nás je?
Zátah motoru je celkem nepochopitelně snad v každých otáčkách stejný, stejně pekelný a dá se vytočit skutečně hodně vysoko, až k 8000 ot/min. Rozjezd i bez plynu není vůbec problém, není nad klasiku, stará dobrá koncepce motoru , písty mají dle majitele průměr 91mm, to mluví samo za sebe.
Měl jsem při jízdě dojem, že to je ten ryzí motorismus, nic navíc, jen to co je potřeba. Zkrátka není to stroj pro buzny a frajírky, docela se v tom člověk nadře a neumím si představit jet v tom větší vzdálenost, pocit z toho opravdového řízení je v tomto voze ovšem 100%. Uznávám, že mě to překvapilo.
Napadlo mě, pozvat ho na naší hlavní akci, samozřejmě po schválení rady klubu. Je totiž možné že bych pak mohl trvat na opakování ceremoniálnu :-). Ale vzhledem k charakteru naší trati myslím, že vlivem otřesů už po 200m nebude vidět na cestu a automat Caprice je zkrátka neomylný….No uvidíme, jelo to fakt moc a jeho hmotnost je skoro třetinová, naštěstí výkon taky :-).
To je vůl, takový sání tam narvat....
