Tímto musím navázat na prezidentovo psaní ohledně svezení v kopii Lotusu, protože dneska jsem se svezl v originální replice (zajímavý slovní spojení) Lotusu 7 nebo-li v pravém Caterhamu 7. Celý auto váží 500kg, takže si dokážete představit, že motor obsahu 1.6L a výkonu 120 koní s tím zvládne hravě docela zacvičit. A to jsem taky pocítil nejdřív na sedadle spolujezdce. Zátah neskutečný, v zatáčkách je to snad neutrhnutelný a přitom překvapivě komfortní svezení, na to, že sedačky jsou skořepinové a leze se do toho jak do formule.

Na cestu zpět jsem si dovolil se za volant usadit osobně a okoštovat to na vlastní ruce. Mně, v současné době téměř výhradního provozovatele amerických žebřiňáků zvyklého na nadměrné množství prostoru a obecně všeho naddimenzovaného, včetně volantu, mírně zaskočilo to, že držím v rukou v podstatě jen řídící tyč a ne volant a na místě pro jeden americký pedál jsou tři anglické. Ovládání nepotřebného příslušenství, jako jsou třeba blinkry, jsem marně hledal prsty levé ruky. Přitom stačilo pustit řadičku a najít správný čudlík na palubce. Na začátku jsem se bál rozjezdu a řazení, připadal jsem si opět jako osmáctiletý autoškolák. Ale auto mělo překvapivě hodně příjemně nastavený chod spojky a kvalty tam taky padaly tak nějak samy. Božský odpich, výfuky téměř vedle uší, žádná střecha, boční plexi z dvířek se vám lepí na tvář, všechno je tak syrový až strašně návykový. V dalším levelu bych to teda viděl možná na Ariel Atom

Nejlepší na tom je, že takový super zážitek má člověk možnost pořídit za minimální cenu - srovnejte si schválně půjčovné na dva dny za tento stroj (od 1900,-) třeba oproti Subaru Impreza nebo Ford Mustang (od 4900,-).