Labor Day Weekend 

Chevyho Velký pátek

Obrázek pod textem mám na ploše, je dlouhá léta mojí modlou a  dříve mě ani nenapadlo, že bych se k tomu času někdy přiblížil. Takže jsme si s klukama  Bačíkovic udělali takovej vysněnej Labor day.

Krásnej den to byl jak po stránce počasí, tak blahodárného  klidu na letišti v Týnci, který chvílemi prořezával  řev Démona .

Letos jsem v tom jel po prvý, testování po okreskách už nemá smysl, nedá se to pořádně rozbalit a na novejch kolech by to mohlo bejt vo hubu.  Na Chevym jsou doslova desítky drobných i větších úprav od loňských sprintů. Ty zásadní by šly shrnout do odlehčení  celkem přes 110kg, vstřikování MW50 do sání a komplet Hoosierské obutí na hliníkových discích. Z toho jsem měl docela lepiky, přece jen přední žiletky vypadají zvláštně. Nakonec jsem to na nich rozbalil na 187 km/h, to bude dostačující. Při akceleraci to táhne slušně ven z dráhy, ale to dělalo vždycky.  Vstřikování methanolu jsem se bál taky, přece jen to kurevsky hoří, pro sychr jsem už vybaven hasičákem.

         Odhalili jsme i pár nedostatků, což je dobře, jak se říká těžce na cvičišti – lehce na bojišti. Opakující se problém s řemenovým  pohonem  serva jsme odstranili na místě přecvaknutím zničeného  řemenu, následně ještě večer odebráním celého serva a držáku, krásných 7 kilo dole. Bez serva se jezdí blbě a zas míň bezpečně, ale dá se zvyknout. Jako studovaný elektrotechnik jsem ukázkově podcenil kabely ke startéru, takže plně ohřátý motor natočit nešel, na nápravě už dělám.

Největší problém přetrvává, je to přenos výkonu. Bez lepivé dráhy lepší časy nebudou, takže budeme lepit. Následující plán je zatopit Mustangům už za pár dní, tak snad vyjde počasí a všechno.

Díky Tepelskejm klukům za odvoz Démona, byl to fajn den.

 

Posted by SAT Saturday, April 20, 2019 6:34:00 PM

Podzimní sběr desetin 

Sprinty BS8 naznačily potenciál tohoto projektu. Loni to tak nevypadalo, sotva jsem ho dostal na trať, ale věřil jsem mu. Letošní čas 12.819 je pro mě velkou odměnou a zároveň otázkou. Demon fungoval na 100%, nepokazilo se vůbec nic. To považuju až za neuvěřitelné, nešetřil jsem ho, jen jsem si hlídal teplotu olejů.  Ukázal se nedostatek v trakci, který by po vyřešení mohl přinést cenné desetinky.  

       Pár tejdnů po sprintech jsem neměl motivaci ani nápady, myslel jsem, že už to skončilo a nic na tom dělat nebudu, až najednou jednoho večera to přišlo samo, nemám na to ani vliv laugh.

       Jinými slovy, mám už zase plán úprav plný bodů a celkem intenzívně na nich dělám. Odlehčování se bez přesné váhy neobejde a počítám každé kilo, rozvržení a přesun hmoty vzad je základ. Motor by ještě mohl dát pár koníků k dobru, i když podstata je efektivní přenos výkonu. Jo, koukal jsem na NOS, jde to relativně snadno aplikovat pod karburátor s vysokou efektivitou, ale taky to pěkně smrdí devastací motoru a vůbec obecně to rychle ničí motor. Cestou přeplňování se nemíním vydat, jasně funguje to skvěle, ale není to nic pro mě, atmosférický plnění je radost. Řekl bych že 500 koní je až dost a teď je musím líp dostat na silnici.

 No a taky nějaký ten čistě USA dragsterový prvek plánuju, tak bude třeba trocha překvapení…….

       Takže na příští sezonu se pokusím prolomit hranici 12.500s, to by mělo jít. A při dokonalém sladění všech proměnných bych rád do budoucna cokoli pod 12s. Na stařičkého Caprice bez přeplňování by to byl úžasný výkon, ne-li úplně nemožný. Jo dalo by se z toho vyházet ještě hodně hmoty a časy by byly zajímavý, ale chci, aby to byl ještě Caprice a ne jen skelet s motorem. Možná to tak stejně dopadne….

               Momentálně jsem se zbavil asi 60kg, do zimy ještě vyhodím 25 kg. Nahradil jsem některé díly hliníkem a potvrdil si, že hliník je sračka, blbě se to vrtá, řeže, svařuje. Projekt se plynule vyvíjí, neustále vymejšlím další a další drobný vylepšeníčka, no a taky nesmim přes zimu moc přibrat.

 

Jeden příklad za všechny. Náhrada držáků nárazníků hliníkovými. Úspora 12kg.

Nárazníky oba jako takové mají stále 43kg, což je hrůza. Ale nechám je zatím tam

Posted by SAT Saturday, October 27, 2018 6:03:00 PM

Další trubková epizoda 

Tak jsem si splnil takový malý sen, dopřát projektovému Kepriči dlouhé svody. Dlouho, předlouho jsem zvažoval, vybíral, přemýšlel zda nestačej ty "shorty" co už jsem jezdil......Hele chlapy, prostě nestačej! Po té co jsem při šmejdění na síti narazil na jeden dynotest headersů podobnýho motoru, kde bylo dlouhejma svodama dosaženo úžasnejch výsledků.......Ano, bojím se to říct nahlas, byl tam přínos až 80 koní, to se nedá ignorovat.

Risknul jsem to, protože mi nikdo s jistotou neřekne zda je tam dostanu, obzvláště když jsem si vymyslel svíčky pod úhlem. Takže jsem to objednal a rovnou v keramice. Jelikož jsem z generace, která je silně ovlivněna filmem Alien, ihned jsem si všiml jisté podobnostismiley, což mě mírně znervóznilo. Hodil jsem všechny povinnosti a starosti za hlavu a jal se přemístit se do chladné stodoly, jako že je tam fouknu. První naivní pokusy dát je tam horem, skončily naprostým fiaskem, skutečně trapný. Musel jsem se tedy opět poválet, auto dát na špalky, vymontovat startér, příčky zpevňující rám, řazení musím taky předělat......nakonec jsem musel i brousit rám. Ale co, narval jsem je tam, šlo to jedině spodem. Caprice na dvojitý výfuky dělanej není, takže jsem musel upravit ještě nosník převodovky.

Pak přišel na řadu start v naději, že by se s tím jako ta čtvrtka dala jet. Nedala. Jelikož svody končej přímo pod nohama bylo to dost strašný, ani to nepřipomínalo auto, spíš hromadu brokovnic, který náhodou spustily střelbu. Po zhasnutí motoru se zalehlýma ušima a masáží těla vibracemi jsem měl jasno, jdu tedy pořídit trubky.

Nyní už jen sleduju všechny předpovědi počasí a čekám na výraznější nadnulové hodnoty abych se trochu poválel, dotáh to přes Flowmasterový tlumiče aspoň pod zadní nápravu.

 

A pokračování článku zde: Protože se počasí nehodlalo umoudřit a chuť vařit výfuky byla obrovská, zřídil jsem si provizorní vytápěnou dílničku, kterou se mi podařilo vytopit až k 10 stupňům, oproti krutým mrazům ve stodole krása. Vždy jsem jen krátce naměřil pod autem trubky, vyzkoušel a mizel se schovat. Ještě než holomrazy šly konečně do háje, visely pod autem hotový vejfuky s nejhlučnějšími a nejprůchodnějšími tlumiči Flowmaster serie 44.  Na ostrej test jsem musel fakt počkat až se trochu oteplí, ne že by to nešlo, ale s karburátorem bez sytiče a klapek k tomu s vysokým sáním se motoru hodně nechce bežet. Oproti těm provizorním vejfukům co jsem měl přet tím je to velkej rozdíl, jsem spokojen, uslyšíte doufám na vlastní uši. Motor jen ťuknutím na plyn vyletí do 5000 tisíc otáček a chtělo by se mu mnohem víc, někdy z toho jde docela strach. První testy popojíždění a testu řazení jak vidno na fotce dopadly uspokojivě. Tímto tě zdravím Venco, třeba ti i těchto pár řádek zpříjemní a ukrátí léčebný pobytwink.

 

Tohle jsem zavrhnul.........

jsou to Alieni!!!!!

sou tam!!!!!!

 

Posted by SAT Sunday, February 11, 2018 6:13:00 PM

Finální odmlčení 

aneb řeťez je tak silný jako jeho nejslabší článek

No jasně, nějakej čas jsem nepsal, protože nebylo co dobrýho napsat.  První start motoru dopadl dost blbě. Což o to, běželo to hned a skutečně se super zvukem, jenže po cca 5 minutách jsem ťuknul trochu víc na plyn a bylo jasno, rána a konec. Díra ve víku rozvodů hovořila jasně, přetrh jsem další rozvoďák…... No dobrý, říkám si, tak snad se to aspoň nepotkalo. Točil jsem motorem a místo svící dával prsty, už to vypadalo dobře a poslední dva válce prostě netlakovaly, takže hlavy šly dolu. Že něco takovýho přijde jsem tušil a jasně naznačil v předchozím článku, proč řetěz nevydržel přesně nevím, snad jsem toho chtěl po něm moc, nebo třeba byl vadnej. Každopádně sílu, která přerve dvojitej řetěz si moc neumím  představit.

        Krom celkem tří vyměněných ohnutých ventilů jsem radši trochu pozměnil koncepci a ulehčil rozvodům. Použil jsem nyní závodní válečkovou vačku a vyndal vnitřní ventilové pružiny. I tak jsou brutálně tvrdé, ale aspoň je svojí vahou už otevřu. Zdvihy ventilů jsou maximální, vůle mezi pístem a ventilem menší než doporučená…V jednom článku stavitelů dragsterů psali, že ventil se může v provozu teoreticky na píst až posadit, tak asi něco takovýho se tam dějedevil

      Takže se mi opět splnilo přesně to, o co jsem nejmíň stál, dělat GO ve stodole. Před pár dny proběhl restart motoru, celkem asi 90 minut běhu jsem završil protočením kol na místě. Moc se mi nepozdával volnoběh, jenže s touhle vačkou (pracovní rozsah 2500-6500) to volnoběh prakticky nemá, těžko se to udrží nějak rozumně běžet. Kontrolní měření tlaků na studeném, nezaběhlém motoru ukázalo hodnoty až 15.5, to je o dva stupně víc než má 383 v civilním voze, to mě docela uklidnilo……

     Na autě je třeba toho spousty udělat a zapojit, přesto jsem předčasně přistoupil ke zkušební jízdě. Jezdil jsem vždy cca 5-10 min a pak chladil, veškeré kapaliny se přehřívají, což je normální, není to stroj pro běžný provoz. Během jízd se nevyskytl žádný technický problém, to snad ani není možný……ale třeba už jsem smůlu vybral.

     Co na mě udělalo největší dojem, je postupný nárůst výkonu. Zpočátku to jelo tak nějak, že jsem se musel podívat, zda se vůbec otevírá druhý stupeň karburátoru, prvnímu Chevymu se to výkonem ani nepřibližovalo. Jenže po každé chladící pauze to bylo citelně lepší a lepší, že ke konci testací jsem cítil, že už se civilnímu Chevymu minimálně vyrovná, začalo se mu hodně chtít, protáčel už kola i na dvojku, přesto jsem ho zatím moc nevytáčel.  Jsem zvědav, jak to bude pokračovat, používám speciální zajížděcí olej pro závodní motory, nakecat se toho dá mraky, ale až dragtime ukáže jak to je.

 

Letos budu rád, když se dostane na dráhu a rekordy nečekám, času je málo, snad příští rok po hodinách testů a použití laděných svodů bude jezdit tak jak bych si přál. Ale i dneska to bylo silně nad všechna očekávání a představy, dle reakcí pocestných myslím, že dnešní jízdy Rat Rodu po vsích s ohromnou zvukovou kulisou kdekoho překvapily. laugh

 

 

Posted by SAT Sunday, July 2, 2017 6:56:00 PM

Já už to nedělám ! 

a svůj pomník už mám.....

Říkám mu pomník, poač ruku do ohně za to jak dlouho a jestli vůbec to bude vrčet bych nedal.

Je to poněkud extrémní atmosférická 383 ka s velmi agresivní vačkou, až děsivými zdvihy ventilů a kompresním poměrem 12:1 ,očekávaný výkon přes 500 koní a 700 N.m

 

léty prověřený blok z roku 1979 dostal výbrus válců, srovnání ploch pro hlavy a důkladné vyčištění

Spodek klasicky nastroukrovanej.....kit Eagle Specialty Products

Hlavy DART pouze pro závodní účely

Sada plně válečkových hliníkových ramen Comp Camp 1.6, tyhle jediné se dají použít na trojité pružiny hlav Dart kvůli rozměrům pružin.

Pro zajímavost síla pro pohnutí s pružinou musí být vyšší než 880N, přes převod 1.6 minimálně 1400N.

Mezi pružinu a ramínko lze sotva strčit list papíru.....

No škoda že je ta krása pod deklama smiley

Dosti hliníku použito, na hlavy ale záměrně ne.

.

Zatím s původními svody abych slyšel co to dělá, když pojede dostane dlouhé trubky a výkon půjde nahoru....

 

 

 

 

Posted by SAT Wednesday, December 14, 2016 3:50:00 PM

Art of Carburetors 

Race Demon 750

 

    Již před rokem jsem ho vyškrtl ze seznamu dílů na motor do projektu 383-500-500 ze dvou důvodů. Je to pro mě až příliš drahá věcička a bál jsem se  seřízení  tohoto monstra. Píšu monstra, protože to musíte vidět a potěžkat (ačkoli je z hliníku), je to hovado, proti kterému je taková tvárnice jako je Rochester Quadrajet  drobečkem.

     Náhodou jsem na něj narazil v inzerátu za cenu méně než poloviční ve slibovaném zánovním stavu. Ignoroval jsem to a po třech hodinách přemýšlení ho vzal. Původně jsem ho chtěl nahradit modelem EDL 750 (1407), ale to je tak trochu karburátor pro důchodce, co si budeme povídat laugh. Ne kecám, je vynikající, ale ne až tak na závodění a hlavně ten Démon mě vyšel ještě levnějc.

 

    Prodejce byl amatér ( mimo jiné mu vadilo, že nemá sytič!!!!no), nebyl to slibovaný Mighty Demon, ale dokonce vzácnější starší model Race Demon. Je to mašina pouze na závodění jak Drag Strip nebo Oval Track.  Ve stavu jak přišel, mohl jen těžko fungovat správně, našel jsem tam stopy zoufalého zacházení. Z toho jsem nebyl rád, ale donutilo mne to pořídit skutečně vynikající repasní sadu, po dobu dvou odpolední jsem se v tom nípal, rozebral ho na prvočinitele a pomohlo mi to pochopit jak to funguje a jak to seřídit.

    Je to mašina velice důmyslně postavená, s dobrým přístupem a možnou výměnou trysek třeba i na motoru. Seřídit se dá snadno všechno na obou stupních, zajímavá je variabilita, zkrátka se z toho dá postavit beránek i drak. Jak to bude fungovat v reálu jest věc další, každopádně pro plné využití potřebuje ostrý motor okolo 500 hp s agresivní vačkou a vysokou kompresí. Na současnou 383 ho ani zkoušet nebudu, asi by to nemělo velkej efekt.

 

No nic no, my chlapi jsme furt jako malí kluci, jen si hrajeme s jinejma hračkama.

 

Posted by SAT Thursday, June 16, 2016 6:21:00 PM

Znovu nabyté dovednosti 

Brzdy, řízení a elektorinstalace

Díky zatím krásnýmu podzimu a třeba i dnešnímu teplýmu dni práce na projektu pokračují uspokojivě. Povedlo se mi Caprice přimět zase brzdit. Nebylo to nakonec tak hrozný jak jsem se obával. Není to nijak zvlášť složitý, ale jen to že auto 2 roky stálo + neznámej čas před tím stačí k tomu, že pak prasátka, brzdiče, brzdovej válec a dělič brzdnýho účinku totálně zatuhne a zrezne. Jen ke znovuzaplavení celého systému brzdovou kapalinou jsem použil kompresor z ledničky, jako podtlakovou pumpu. Už jsem to jednou dělal a bylo to docela nemožný jen šlapáním to zaplavit. Takže to brzdí a zatím to ani nikde neteče?

Další fáze je oživení elektrospotřebičů. Jasně to bych měl se svým "vzděláním" umět, přesto mi to dává dost záhul. Elektroinstalace byla zase napadena kutilem, navíc je trochu jiná než na druhém stroji. A úplně nejvíc mi znesnadňuje práci fakt, že jsem to rozebíral s přesvědčením, že to auto fakt půjde do šrotu, to znamená nemazlil jsem se s tím, teď si to klasicky vyžírám. To bych nebyl já, abych si to trochu nepohnojil, něco neztratil a nerozbil a co nejhůř, nevyhodil, to jsou pak noční můry.

Jsou to zbytečnosti, který se samozřejmě dají překonat. Jo a taky jsem tam vrátil řízení, donutil jsem se složit po 2 letech sloupek řízení, z čehož jsem měl docela nerva, je tam toho fakt hodně - řazení, elektro, navíc je polohovatelnej......Výsledkem je, že by se s tím teď už dalo jezdit třeba z kopce. Radši počkám na ten motor. To by mělo proběhnout v příštím roce, zajíždění testování.

Letos bych tam ještě rád nainstaloval sportovní sedačku. Jelikož tam je konečně sloupek řízení s volantem, můžu hledat její vhodnou polohu. Už jsem v tom dneska seděl a zdá se mi to dobrý, bude to asi slušněj kostitřas. Dnešní pokec doplňuju i dvěma trapnýma fotkama v dostatečný kvalitě, takže za 4. Napadá mě, že když se řekne "měl sem to rozebraný do šroubku" tak tohle skutečně bude, nevzpomínám si, že bych se v nějaký části ještě nenípal.

Na úplnej závěr doufám že tento příspěvek bude čten až v dalekém Thajsku, což uvidíme v reakcích věřímsmiley.

 

Posted by SAT Saturday, November 7, 2015 5:19:00 PM

Das Auto 

No a je to. Co k tomu dodat, Caprice je zas na světě. Nyní už zbývá jen pár detailů, jako je motor třeba. A tímto zdravím Romana Medunusmiley

Posted by SAT Friday, August 7, 2015 7:13:00 AM

Půlkastle 

Pokud byste si náhodou mysleli, že nic nedělám, tak se mýlíte, jezdim do tý Teplý skoro každej den. Myslím, že to tam je vidět. Navzdory všemu stavím auto od zadu, takže je nyní hotová zadní půle.Dnes jsem tam dal konečně i víko kufru. Kdybych si při sundavání karoserii tolik nezmuchlal, měl bych o dost míň práce, jenže v tý době jsem to fakt chtěl rozřezat a vyhodit. To bych ale byl vážně idiot.

Takže mimo jiné problémy jsem dnes zjistil, že zámek kufru mám o 7 cm jinde než by měl být, vzniklo to zřejmě skladováním kastle na výšku, když stála na kufru a zrovna v rukavičkách jsem se k ní nechoval.  Naštěstí  na chalupě mám nejen přípravnu,lakovnu, ale i karosárnu a rovnání karoserie není problém,viz obr.  Pokud budete chtít něco natáhnout, přivezte to. Jo a nedoporučuju chodit autu po střeše, dost blbě se to pak rovná.

Velká výhoda stavby je hlavně v tom, že mě nezdržuje lakýrník. To je u stavby vždy nenáviděná osoba, která stavbu protáhne průměrně o 1-2 roky. S prašností při lakování  problém ve stodole není, stačí když nefouká vítr, aby na to bylo vidět a je vše ok. Něco, co tam provádím vidíte na fotkách z mobilu, který fotí snad ještě hůř než ten předchozí. Stroj je stále dosti lehký, často si při stavbě kladu otázku, „je to tam potřeba“? Většinou si odpovím ne. Vypadá to možná ještě nehotově, ale dost dílů , zejména plechařiny mám již připraveno k montáži v laku, přes zimu jsem nezahálel a makal na tom v lakovně doma ve dvoře.

Interier….no vlastně tam nic není, ale všechno je a bude nastříkáno hmotou Body 950, to je fakt boží barva. Nyní čekám na sportovní sedačky se 4 bodovými pásy, čelní sklo je v řešení a motor je v Žalhosticích připraven. Na příští rok první sezonu zatím SBC 327 s 350Hp. Letos mi stačí dokončit vůz, aby vypadal tak jak má a vše fungovalo, na jaře příštího roku by měly začít první testy. Pro dnešek vše, na podzim pevně věřím, zde budou fotky kompletního Caprice.

 

Posted by SAT Saturday, April 25, 2015 6:39:00 PM

This is It 

Nenapad mě jinej název dalšího pokračování….nic z Jacksonem to snad společnýho nemá, jen mám dojem, že je to další zásadní bod  a vlastně je to už zase „auto“.

Spodek jsem ošetřil klasikou Body 930, což je vskutku pozoruhodná látka, v jejímž kontaktu se vše změní na jednu homogenní hmotu  ,pohltí  to veškerej bordel a vytvoří jeden materiál, něco jako černá díra. A na konec kombinace černý a červený – moje oblíbená, vypadá zase skvěle myslím.

Byl to vynikající tělocvik, možná těžko představitelný, ale kolikrát jsem lezl po žebříku či visel na laně (obzvláště když mi 3x za sebou upadne matice na zajištění řetězu)nebo se plazil po zemi nepočítám,  každopádně kastle je na svém místě.  Jelikož origo sada silentbloků pro kastli na tohoto Caprice prostě není, použil jsem nějakou jinou a téměř každý silentblok dolaďoval – podkládal průmyslovou pryží, kterou jsem nastříhal na požadovaný rozměr. Mám dojem, že to dopadlo líp než s tím prvním Caprisem, tam jsem ze dvou Caprisů vzkřišoval sadu jedněch silentbloků a po pravdě některý byly spíš na vyhození, ale tenkrát jsem neviděl jiný řešení, no ostatně jsou tam do teď a je to ta poslední  věc co jsem řešil.

Tady se jedná zase o polyuretany ,ty jsou ve i všech ramenech je to tvrdý až neuvěřitelně. Ano, Hanzova poznámka že nejtvrdší auto bude mít stejně vždy on, je zřejmě fakt. Jednou jsem měl možnost popružit si Ferrari Testarossu a mám dojem že je to podobný tomuto Caprisovi – jako prkno.

Trochu jsem posílil zadní pružiny, je to hodně vysoký, bez problémů pod tím podlezu a zatím na ameriku lehoučký jako pírko. Udělám všechno proto, aby to tak zůstalo. Letos už se nic velkýho dít nebude, zato příští rok by „TO“ mělo zas vypadat z venku jako normální omšelej Caprice.

A ještě jedna věc. Když jsem na žebříku natíral spodek kastle opřený o zeď, procházel kolem tátův kamarád z vejšky (hrajou na chalupě pravidelně karty) a  krom toho že měl strach, aby to na něj necákalo poá „ tohle jako bude jezdit myslíš jo? Veříš tomu?“  Trochu mi to připomíná na našem webu již zmiňovaného Romana Valentu…..Víme jak to dopadlo. Tihle lidi vůbec netušej, čeho jsme my Streetrodeři schopni.

Posted by SAT Tuesday, October 28, 2014 5:12:00 PM
Page 1 of 2 1 2 > >>