Streetrodders

Dnes dopo jsme si s Honzou udělali výlet za účelem prověření povrchu a parametrů našeho příštího dragstripu, jímž bude s největší pravděpodobností letiště v Panenském Týnci. Na výběr je širší dráha asfaltu, či kvalitnější, ale užší dráha z betonových panelů. Našli jsme dostatečně dlouhý, kvalitní úsek s vyhovující dojezdovou dráhou, však přece jezdíme kolem 200km/h že. Finanční podmínky a vše ostatní se zdá být vyhovující, termín našich sprintů 2014 stanovíme na jaře zmiňovaného roku.

Po cestě domů, jsme dali malou houbařskou sondu do lesa. Tam jsem se dozvěděl bezpečnostní pomůcku pro sběr hub pro amatéry: Sbírat jen houby bez chladiče! Obrázky níže vše vysvětlují.

Houba s chladičem – nesbírat!!!

Jedlá houba

WTF…….??????

Dále jsme si při cestě domů s Honzou všimli, že výrobci invalidních vozíků, jsou zřejmě také fanoušci dragsterů…

Dokazují to následující fotky. (sledujte pomocná kolečka proti převrácení)

Dne 18.8. ráno proběhl 3. ročník tradičního Brňanského sprintu, počasí nám přálo, i když brzy ráno při instalaci časomíry byla dráha ještě v mlze (po skončení závodů vlastně taky:-)). Ano, píši instalace časomíry! Letos jsme měli vlastní klubovou laserovou časomíru s přesností na tisícinu vteřiny.  Evidentně se osvědčila, výsledky dávají smysl a potvrzují časy z jiných dragstripů.  Později, při plném svitu slunce nastaly jisté problémy se spouštěcím čidlem, ale bez porodních bolestí by to snad ani nebylo normální. Do příštích závodů tedy máme několik detailů na zlepšení.

Startovní pole se skládalo ze 4 vozů, což se později ukázalo jako výhoda. Narůstající množství aut, přihlížejících a dění kolem samozřejmě přilákalo pozornost. Očekávali jsme to a z toho důvodu bude s největší pravděpodobností příští ročník na uzavřeném dragstripu.  Přece jen zvolna roste zájem a zvědavost kolem našich sprintů, a abychom si mohli dovolit větší účast, či více klidu na závodění, bude to nezbytné. Mimochodem právě dnes někdo v okolí Brňan pořádal nelegální závody automobilů, jejichž rychlost byla odhadována kolem 200km/h, dokonce měli prý nějaké značky start a cíl. Dozvěděli jsme se to od příslušníka Policie ČR, který se na základě udání mylně domníval, že s tím snad náš klub má něco společného, byli jsme tedy legitimováni a vyslechnuti.

Nyní stručně k průběhu sprintů. Honza se s Miníkem výrazně dostal pod jeho vysněnou metu 20s, Camaro druhého Honzy podávalo standardní výkony lichotící motoru 5.0, Petr s jeho uhelným Širokem zajel pozoruhodné časy, zvláštní dík mu patří za to, že přijel. A konečně mně se podařilo zlepšit čas o 0.15 s. Daní za tento výsledek jsou prasklé výfuky a popravená převodovka. Po více než 30 letech služby a zejména posledních několika letech brutální zátěže si zaslouží generální opravu a pochvalu. Díky všem za účast a věřím, že to v následujícím roce rozjedeme trochu ve větším….

Časy jsou uvedeny v následující tabulce.

Fotky a videa budou,zatím jen toto: http://s297.photobucket.com/user/xjohny/slideshow/Srazy/2013%20Brnany?sort=4

Po polích se převalovala hmla.

ta Streetrodderům nevadí…

hééj, kde je ten cíl?

a pak kde se ta mlha bere!

Vážení kolegové,

dnešního dne jsem se vydal na návštěvu Fujiho a jeho nového motopřírůstku Caprice STW.

Fujiho dvorek a on sám je jedním ze středů motoristického dění,  téměř vždy tam je několik skalních motoristů, někdy mám pocit,  že jsou ještě o dost uhozenější než my. Tentokráte tam byl majitel nabušeného vozu škoda 110R a také majitel jakési motokáry.  Na tu jsem zpočátku hleděl  jak už je mým zvykem s despektem.  Nechtělo se mi tím strojem moc zabývat, ale nějak se to zvrtlo, bylo mi řečeno, že je v tom „dvojlitr“ Ford Siera, klasika 8 ventil, sympatický motor, má to pár úprav samozřejmě…..Celý stroj váží 650kg, motor má výkon snad 150 koní, jedná se o kopii Lotusu a díky zadnímu náhonu lze užít hodne zábavy.  Nechtěl jsem, ale byl  donucen se v tom svézt. Posez řidiče je prakticky na zemi i jeho výhled je dosti nestandardní, obvodový rámeček čelního skla vychází přesně do zorného pole. Nevešel jsem se do toho, fakt to nešlo, snažil jsem se, po sundání bot  přibylo několik cm, abych mohl trochu pohnout  nohama a ovládat pedály. Ty byly příšerně blízko u sebe a spojka šla neskutečně ztuha. Jede to jako ďábel, dost možná,  by mi to na 1/4 ujelo, pokud se podaří rychle řadit. První tři kvalty se sbíraly neskutečně, pak mi to začalo rvát brejle z hlavy. Podvozek je tvrdý  jako prkno, pohodlí rovno nule, řidič bude slušně omlácen, řadící páka nemá snad ani 10 cm délky, je to motokára……Auto je velice citlivé na všechno a s řízením na nerovné silnici se musí člověk doslova poprat, všechno jde ztuha, ale přesně. Dle majitele je to na rovné hladké silnici fantazie, ale víte někdo, kde taková silnice u nás je?

Zátah motoru je celkem nepochopitelně snad v každých otáčkách stejný, stejně pekelný a dá se vytočit skutečně hodně vysoko, až k 8000 ot/min.  Rozjezd i bez plynu není vůbec problém, není nad klasiku, stará dobrá koncepce motoru , písty mají dle majitele průměr 91mm, to mluví samo za sebe.

Měl jsem při jízdě dojem, že to je ten ryzí motorismus, nic navíc, jen to co je potřeba.  Zkrátka není to stroj pro buzny a frajírky, docela se v tom člověk nadře a neumím si představit jet v tom větší vzdálenost, pocit z toho opravdového řízení  je v tomto voze ovšem 100%. Uznávám, že mě to překvapilo.

Napadlo mě, pozvat ho na naší hlavní akci, samozřejmě po schválení rady klubu. Je totiž možné že bych pak mohl trvat na opakování ceremoniálnu :-). Ale vzhledem k charakteru naší trati myslím, že vlivem otřesů už po 200m nebude vidět na cestu  a automat Caprice je zkrátka neomylný….No uvidíme, jelo to fakt moc a jeho hmotnost je skoro třetinová, naštěstí výkon taky 🙂