Fujiho farma 

Vážení kolegové,

dnešního dne jsem se vydal na návštěvu Fujiho a jeho nového motopřírůstku Caprice STW.

Fujiho dvorek a on sám je jedním ze středů motoristického dění,  téměř vždy tam je několik skalních motoristů, někdy mám pocit,  že jsou ještě o dost uhozenější než my. Tentokráte tam byl majitel nabušeného vozu škoda 110R a také majitel jakési motokáry.  Na tu jsem zpočátku hleděl  jak už je mým zvykem s despektem.  Nechtělo se mi tím strojem moc zabývat, ale nějak se to zvrtlo, bylo mi řečeno, že je v tom „dvojlitr“ Ford Siera, klasika 8 ventil, sympatický motor, má to pár úprav samozřejmě…..Celý stroj váží 650kg, motor má výkon snad 150 koní, jedná se o kopii Lotusu a díky zadnímu náhonu lze užít hodne zábavy.  Nechtěl jsem, ale byl  donucen se v tom svézt. Posez řidiče je prakticky na zemi i jeho výhled je dosti nestandardní, obvodový rámeček čelního skla vychází přesně do zorného pole. Nevešel jsem se do toho, fakt to nešlo, snažil jsem se, po sundání bot  přibylo několik cm, abych mohl trochu pohnout  nohama a ovládat pedály. Ty byly příšerně blízko u sebe a spojka šla neskutečně ztuha. Jede to jako ďábel, dost možná,  by mi to na 1/4 ujelo, pokud se podaří rychle řadit. První tři kvalty se sbíraly neskutečně, pak mi to začalo rvát brejle z hlavy. Podvozek je tvrdý  jako prkno, pohodlí rovno nule, řidič bude slušně omlácen, řadící páka nemá snad ani 10 cm délky, je to motokára……Auto je velice citlivé na všechno a s řízením na nerovné silnici se musí člověk doslova poprat, všechno jde ztuha, ale přesně. Dle majitele je to na rovné hladké silnici fantazie, ale víte někdo, kde taková silnice u nás je?

Zátah motoru je celkem nepochopitelně snad v každých otáčkách stejný, stejně pekelný a dá se vytočit skutečně hodně vysoko, až k 8000 ot/min.  Rozjezd i bez plynu není vůbec problém, není nad klasiku, stará dobrá koncepce motoru , písty mají dle majitele průměr 91mm, to mluví samo za sebe.

Měl jsem při jízdě dojem, že to je ten ryzí motorismus, nic navíc, jen to co je potřeba.  Zkrátka není to stroj pro buzny a frajírky, docela se v tom člověk nadře a neumím si představit jet v tom větší vzdálenost, pocit z toho opravdového řízení  je v tomto voze ovšem 100%. Uznávám, že mě to překvapilo.

Napadlo mě, pozvat ho na naší hlavní akci, samozřejmě po schválení rady klubu. Je totiž možné že bych pak mohl trvat na opakování ceremoniálnu :-). Ale vzhledem k charakteru naší trati myslím, že vlivem otřesů už po 200m nebude vidět na cestu  a automat Caprice je zkrátka neomylný….No uvidíme, jelo to fakt moc a jeho hmotnost je skoro třetinová, naštěstí výkon taky 🙂

Sprinty Bechyně 2013 

Vážení kolegové SR,

Nakonec jsme se nenechali přitlačit ke zdi příšernými předpověďmi počasí a jeli do Bechyně. Jen takto se dalo zjistit, zda počasí skutečně bude tolik nepřející…a ono bylo. Těžko mohl někdo tušit ,že závodní víkend vstoupí do dějin jako start „povodní 2013“.S oblibou říkám, že „štěstí přeje připraveným“ a to jsme skutečně byli!!! Jen proto jsme všechny nástrahy zvládli s přehledem, dojeli zdraví a naše stroje fungovaly na 100%. Pár kapek Streetroddery nerozhodí….

Z účasti bylo zjevné, že patříme skutečně do tvrdého, skalního jádra motoristů, zdá se mi teď, že to snad nejvíce dokládá  například trojnásobné stěhování stanu.

Díky dle mého názoru nepružné a okolnostem nepřizpůsobivé organizaci závodů, ze závodního víkendu zbyly jen trosky a jen díky naší značné drzosti se nám podařilo zajet dvě měřené jízdy se skutečnými dragstery alespoň na osminu míle,než i toto zhatil zásah Goebbelsovy vnučky.Oba dva časy měly pochopitelně zlepšující se charakter a i na stupně vítězů nakonec došlo.

Děkuji sponzorům a všem členům klubu za obětavost při této pěkné i když druhořadé akci.  Váš prezident SR

Zde je odkaz na více pěkných fotek z Bechyně……  

Více zde: http://streetrodders.webnode.cz/news/sprinty-bechyne-2013/

Plech ale fakt silný plech!

Nikdy bych neřekl jak je silný plech na starých autech..něco to má do sebe..na některých místech jsem naměřil i 1mm ale s tím se nedalo dělat..ten plech nejde pořádně střihat a ani tvarovat..musel jsem použít 0,8mm stejně to byla hrůza.

Touto cestou bych chtěl poděkovat Pepíkovi Ložků, který mi pomohl dost s plechařinou..nebýt jeho tak by Camino skončilo asi na šroťáku..díky Pepo!

Pravý bok byl pro mně noční můrou ale nebylo to zdaleka tak hrozné jak se zdálo:

Před

Po!!!!!!!!!!!

Musím se přiznat, že když jsem dokončil poslední věc na kastli, tak jsem se vrátil asi na první tři moje vyvařená místa a předělal je.

Ne vždy je přesně tak jak si to plánujete..párkrát jsem třísknul s tím co bylo po ruce a ten den jsem už nic nedělal ale to nejhorší bylo přede mnou a vůbec jsem to netušil.

Dost práce mi usnadnil i Spotr tu věc jsem miloval ale i nenáviděl..dělat s tím pekelným strojem celý den byla hrůza:

Písek a barva 

Na takovou akci rozhodně počasí nebylo ale už jsem to chtěl mít za sebou. Navíc vše do sebe zapadlo ideálně tryskači měli čas a lakovna byla taky volná. Tam kde jsem čekal problémy tak tam byly a kde jsem je nečekal tak tam byly taky. Naštěstí toho nebylo tolik a jak se ukázalo v průběhu vyvařování mohlo být ještě hůř.

Celé to trvalo 25 hodin neumím to popsat..ale bylo to pak úplně jiné auto..

A mohlo začat vyvařování..zpočátku mně to bavilo..čím dál tím víc toho bylo tím víc mně to sralo..určitě jsem něco podcenil a neudělal jsem to dobře ale udělal jsem to sám..nedovedu si představit že bych dělal další auto takto..v té době když jsem to vyvařoval jsem si uvědomil, že jsem si měl spíš pořídit auto v pojízdném stavu a postupně je renovovat, opravovat a vylepšovat a v průběhu si dělat radost ježděním..už to nejde vrátit..vydal jsem se touto cestou a jsem za to rád..snad to jednou bude dobré auto.

Dva dny a konec

Druhý den po tom co jsem uklidil rám jsem začal připravovat kastli na otryskání, během dvou dnů jsem měl kompletně interiér a příslušenství připravené na pískování a nastříkání do základu. Naštěstí nikdo během těch dvou dnů za mnou nechodil neotravoval mně a taky po mně nikdo nic nechtěl..dělal jsem to v klidu a bez zbytečných otázek jestli to někdy ještě pojede..když se přesně po dvou letech koukám na ty fotky tak si říkám jak ten čas letí a ptám se sám sebe kde jsem bral na to sílu..občasnou projížďkou s Caprisem..návštěvou Sváťovi dílny..sem tak kouknutí na video s Caminem..těžko říct. Nicméně kastel byla připravena a ten další velký krok byl přede mnou. Hodím sem jen jednu fotku víc by asi nemělo cenu🙂

Málem bych zapomněl na vyndavání zalomených šroubů v kastli nebylo to nic příjemného všechny ty navařené matky a zrezlé závity..taky vaření nad hlavou kdy pár okují padalo za triko nebo propálilo rukavice..

Malá epizoda

Když byl rám hotov tak nezbývalo nic jiného něž ho vyměnit s kastlí.

Setkání rámu s kastlí.Lidi nechápali když jsem vezl kastli za autem..nevěřil bych, že Camino v takovém stavu zaujme.laugh Myslel jsem, že to celé zvládnu sám, ale nešlo to, tak mi pomohli naši..(děkuju)

Když jsem rám uklidil(18.11.2012) nemyslel jsem si, že je to jen na půl roku..v červnu 2013 přišla totiž velká voda a v hale kde byl rám a před ním i kastle bylo 6 metrů vody..

Nevím přesně kdy v červnu 2013 jsem rám vytáhl z haly před vodou ale už se tam nevrátil..

Renovace rámu 

Zprvu jsem si myslel, že to bude těžké, ale byl jsem plný elánu, vždyť to byla první věc, kterou jsem měl začít renovovat na Caminu. Myslím, že fotky budou více výstižné než dvě stránky psaní.. a ani by mně to nebavilo.. 👍

Takto jsme ho přivezli a mohla započít práce.

Starý hever byl famózním pomocníkem

Vyztužení ramen zadní nápravy alá SváťaPerformer 

I sám rám byl nabourán, ale oprava byla velice rychlá a snadná

Před..

..po

Snad moje první koupené náhradní díly..

..a tu jsou polyuretanové silentbloky od firmy EnergySuspension

Otryskaný rám by neměl být dlouho bez ochrany..ačkoli celých 45 let se ho nedotkla barva..

..za cca 6 hodin je krásný černý (prášková barva)

Kompletace byla tak rychlá, a tak moc mě bavila, že jsem snad ani nechtěl fotit

Pár fotek ale přeci jen je..dostat pružiny do přední nápravy, byl těžký úkol

A když bylo hotovo následovala projížďka, ale..dofoukat gumy byla nutnost..

I sám Big Chevy se přijel podívat..

Rozvod (dočasně)

Po rozebrání a povolení kastle z rámu nastal čas na rozdělení. Za pomocí portálového jeřábu, Sváti a Hanze se vše povedlo bez menších potíží.

Camino připravené na ”Rozvod”

Přece se jen vloudila chyba..zapomněl jsem povolit tyč řízení 😕

Takhle Camino leželo cca pul roku.

Oba kluci byli dost špinaví.

Rozebírání karoserie 

To bylo pro mně hrozně složité, nikdy jsem nedělal nic tak velkého..rozebírání jako takové je jednoduché, ať se jedná o kolo nebo tak velké auto jako je moje El camino, ale strach z toho, že nebudu vědět, jak vše složit a dát do fungující podoby mě přepadá i teď.

Jednotlivé části šly velice dobře..elektroinstalace ta tam připomínala chaoz. Z auta jsem sundal blatníky, podběhy, přední čelo, kapotu a dveře, ty jsem uložil na delší dobu pod střechu do skladu.