K100 – jak to začlo 

Mohlo by se zdát že si v tomhle období streetrodeři válej koule a nic nedělaj. Opak je pravdou. Následující řádky popisují cestu za větším výkonem, která mě zaměstnává vždy, když je čas a naditá šrajtofle.

Stavba silnějšího motoru do auta s hmotností pod 600kg mě lákala vlastně hned po dokončení STD 1,3 motoru. Bohužel jsem tam několik věcí tradičně posral a dost mě to pronásledovalo. Původně jsem chtěl vycházet z běžně nabízených dílů pro mini a stavět motor s výkonem 100+hp s použitím webera, vačky, hlavy atd. Doplněk po kterém jsem toužil od prvního nastavování rozvodů byl kit suchého rozvodu s ozubeným řemenem. Pro někoho možná zbytečnost, pro mě nutnost.

Pak to na chvíli usnulo a já objevil motory s hlavou z motorky K100-K1200. Kit na konverzi mě od začátku odrazoval svojí cenou. Podle UK webů doporučují použít kit od Specialist components. Free informací na webu moc není. Protože jsem už byl na třech IMM viděl jsem ty motory jen v několika autech. Se zájmem jsem je prohlížel. Tehdy jsem o tomhle projektu uvažoval jen jako o jedný z možností. Pak jsem pořídil návod a šel do toho.

První kdo tohle zkusil postavit byl Gregg Temkin ze severu Ameriky. Fakt nechápu ty náhody jak tohle objevil a hlavně jak někoho napadne udělat DOHC z OHV. Má web narvanej informacema www.lojomo.com kde je spousta užitečných fotek. Detailním prohlížením jsem na nich strávil víc večerů. Bohužel není vždy v provozu, a nebo mě to přesměrovává kamsi do hajzlu. On to stavěl celý od nuly, bez kitu a návodu. Za to zaslouží velkej respekt. Vyměnili jsme si pár mailů. Pak když zjistil co jsem zač přestal odepisovat. Můj záměr byl použít šrot namísto kitu. Couvnul jsem od toho, baťoh starostí se kterejma bych si neporadil. A finančně to taky nebyl zrovna šlágr. Už to “jen” chtělo najít lacinější kit v internetový aukci nebo nedokončenej projekt. Povedlo se. Pak jsem koupil dárce orgánů od Chochola a něco jako projekt se pomalu rozjelo. V pomalejšim tempu se i pokračuje, ale dá se říct že se to nikdy nezastavilo.

Upravený blok – zaslepení některých děr a vyvrtání nových. Přebroušeno

Tri-cam 🙂 jak řekl technický náměstek SR

Nabroušená klika čekajíc na vyvažování, uprostřed nahoře výztuha uložen

Pistoni s kapsama pro ventily

Plnění plánu

na 180%

Ani jsem nečekal, že to bude tak brzy a už to jezdí. Dostat tohle monstrum ze stodoly přes ten práh z cihel neni zrovna sranda. Včera jsem dodělal řízení, ještě nejsou přední brzdy. Mě se to tedy dost líbí, jen škoda, že většina se skryje pod kastlí. Začnu na ní dělat ještě na podzim a myslím, že na jaře by mohla sedět na rámu.

BS4 – Den poté 

Slyšeli jste někdy rčení „každá liška chválí svůj ocas“? Následující řádky mohou být podobné. Máme za sebou totiž 4.tradiční Brňanský sprint, tentokráte v Panenském Týnci na letišti. Počasí vyšlo perfektně, odpoledne zesiloval vítr, jenže tam to fouká porád. Byla to první malá a přesto větší akce našeho malého klubu SR,  nikoho vyloženě znechuceného jsem tam nepotkal ,  tak bych řekl, že dobrý.

Jasně, časomíra zlobila, nechci kolem toho kecat, ale zlobila zatím všem a všude, kde jsem byl a třeba na nedávných nejmenovaných sprintech s nesrovnatelnou reklamou, účastí a financemi  to dopadlo s měřením naprostým fiaskem. Takže jsme moc rádi za spousty naměřených časů, které dávají smysl a bez nich by celá akce byla celkem o ničem. Osobně zapracuju na zlepšení spolehlivosti.

Chtěl bych poděkovat všem aktérům akce za účast, jsme skutečně velice rádi za jakýkoli zajímavý vůz, pokud možno nejvíce odlišný od České „modly“ Octavia Tdi s čipem. Cením si různorodosti vozů, myslím, že je to pak zajímavější ,  každý si najde to své. Díky i za finanční příspěvky do nádrže od stabilního motoru a věřte, že bankovky z ní vyndat jdou!  Další dík patří kolegům z klubu za vše kolem akce a obzvlášť vyzdvihuji posezení pod stanem s grilováním, což mělo větší ohlasy, než jsem čekal, takže ono vždy stejně všechno skončí u toho jídla a to je dobře.

Nyní k výsledkům. Vše je uvedeno v tabulce pod článkem, nejlepší čas jezdce je zvýrazněn. Fotky zatím žádné nemám, jistě se jich brzy sejde dost.

A perlička na závěr: Stejně jako loňský ročník byl okořeněn zásahem policie ČR, letos to mělo obdobu. Při cestě nazpět jsem byl v Libochovicích, poklidně  jedoucí rychlostí 40 km/h vyhodnocen hlídkou policie jako obzvláště nebezpečný účastník silničního provozu a za použití výstražných majáků zastaven. Za závažný prohřešek absence zadní SPZ a nepoužití bezpečnostního pásu jsem byl náležitě pokárán. Kdyby tato hlídka jen tušila, že Caprice prakticky nebrzdí……ale policie jde přece jen po podstatných věcech a hlavně je třeba vykázat činnost. Takže ti fízlové k tomu asi už nějak patřej.

Ještě jednou díky všem ,  prezident klubu SRwink

Pár fotek, víc nejdete přímo ve fotogaleriích:

50 let Ford Mustang – Sprinty v Ruzyni

Letošnímu ročníku závodů v kategorii veterán V8 překapivě opět kralovaly Chevrolety. Počasí závodům vůbec nepřálo, pronajatá časomíra trpěla spoustou dětských nemocí i po několika letech užívání, z aut vypadávaly a trhaly se klíňáky, … ale přesto se ten den užilo spoustu zábavy. Mokrá dráha potrápila na startu nejednoho závodníka, V6 Mustangy se nedokázaly bez samosvoru téměř rozjet, V8 Mustangy zase chtěly dráhu radši opustit. Nakonec ale zavládlo rozumnější počasí a byl tak čas stihnout odjet pár závodů.

Konečné umístění v kategorii Veterán V8:

  1. SATův Kaprál
  2. Ford Mustang Mach 1 (ročník nevím, nevyznám se v nich)
  3. fíkovo Chevy Camaro Z28
  4. Košťálovo Chevy Camaro

Ukázala se i celkem zajímavá raritka. Škoda že tam jen tak mokla v pozadí a žádnou jízdu nepředvedla.

Vypadá to opravdu hrozivě.

Ale naši hrdinové se ničehož nezaleknou a jsou stále při chuti ještě nějakého toho Mustanga posvačit.

Počasí se s námi rozloučilo vskutku idylicky

Zasloužená výhra – 1. místo v kategorii Veterán V8. A to i přes technické problémy a na půl plynu.

BONUS: Najdi dva rozdíly

4. ročník Brňanského sprintu

Streetroddeři pořádají dne 9. srpna 2014 od 10h na letišti v Panenském Týnci 4. ročník tradičního sprintu, tentokrát již oficiálně. Co lze očekávat?

  • Časomíra s přesností tisíciny vteřiny (pokud teda sluníčko dovolí a nebude nám to kazit)
  • Solidní betonový Drag Strip s dlouhým dojezdem
  • Klidné prostředí letiště
  • Vstupné dobrovolné, tj. něco ten pronájem stojí, ale necháme na každém, na kolik si závodnění ohodnotí.
  • Možnost jezdit bude po celý den.

Miník

Tohle auto mě dostalo už dávno před jeho pořízením a nepustilo dodnes. Znalostí bylo málo, ale musel jsem ho mít. Na střední jsem dost makal abych si mohl dovolit tenhle třímetrovej  koráb. Dovoz z říše byl tehdy skoro nemožný.  Až v  roce 2005 se objevilo jedno Mini v Praze a já ho koupil.

I když dneska není moc času, rád se v něm nípu. Pokaždý něco poseru. Chybama se člověk učí a já se naučil hodně.

Je to mini 1,3. Spousta věcí je jinak, dokážu s tim žít. Auto má za sebou kompletní rekonstrukci. Trvalo mi to 4 roky. Sezónu jsem jezdil s litrem. Ted jezdim s motorem 1310 na HIF44. Motor má za sebou úplný zatopení při povodních 2002 a ve 2006. Po celkový GO nejede zle, i když čas na 1/4mile stojí za prd. S větším množstvím kilometrů v tak nepohodlnym autě jsem skončil s 13″ kolama a přešel na 10″

Doma pomálu stavim jinej motor. Více o něm později a v jiném projektu.

Aktuální stav

Mechanicky ani chemicky jsem se všudypřítomné rzi nezbavil

Po otryskání zmizela rez a podlaha, cedník za všechny prachy

Plaváček po měsíci mazání WD40 a brzdovkou

Nejlépe na při vyndavání zarezlých pístů funguje 3kg palice s modifikovanou kulatinou. Citlivější řešení nebylo

Moje oblíbená

Cesta s Džunem na IMM2011, foceno kdesi nad St. Stephan

SATův “Tajfun” 79

Ani nevím co sem mám napsat. Celý to začlo někdy v roce 2000, to jsem ho po prvý viděl z vlaku cestou do práce v bazaru, skutečně obří krabice,svítila v ranním šeru. Než jsem se k něčemu rozhoupal, koupil ho můj nynější švagr, kterého jsem tehdy neznal, byl jsem u toho, když s ním odjel z bazaru. Deptalo mě to a třeba tak po půl roce jsem se vydal ho hledat a našel. Koupil jsem ho a zase vrátil, v tý době jsem se na to necejtil. Už jsem věděl kde je a časem ho chtěl znovu, to už zase nechtěl jeho majitel, tak jsem mu ho pro sychr, samozřejmě neplánovaně zbořil a byl můj. Žádná výhra to nebyla,přišla náročná GO,udělal jsem skoro všechno špatně, ale dopadlo to tak jak to dopadlo. Nějak to jezdilo a podotýkám dobře s motorem 305, super zvuk,super spotřeba,nekouřil…..Kdy byla ta první jízda po přestavbě těžko říct, bylo to jaro roku 2003, každopádně auto bylo v takovém stavu, že mohlo odvést 16.7. spolehlivě svoji další svatbu, tentokráte jsem byl ženich já.

Další milník byl na prvních sprintech, dostal jsem tam strašně na prdel, i od Jeepa,to nešlo prostě, snad jsem to tam dal za 18-19s? Takže jsem pořídil kleklou 350 a upravil na 383,úpravy se pak týkaly dále podvozku,převodovky a věcí ovlivňující čas na čtvrtku, ale zároveň aby to byl stále trochu Caprice. Lak a interier se dostal na vedlejší kolej a nyní je to docela hlučné,tvrdé monstrum,vlastnosti ameriky příliš nemající. Ale jede jako peklo.

Víc toho psát nebudu,těch strastí bylo na celou knížku. Takže ještě pár foteček….s pokecem.

Jedna z prvních fotek, ještě na kinofilm.

Trochu jsem ho vypucoval, dostal poklice a základní péči.

A docela jsem si ho užíval, pokud jsem teda měl na palivo……

No až jsem ho zrušil na dálnici za hustýho deště na slikách…..hodiny ve 120km/h…..a přesto jel dál po svých.

A začla náročná přestavba, karoserie s rámem byla v háji, takže úplně všechno….

Někdy mi bylo fakt hodně ouzko, něco jako sám na všechno, ale vůle byla vesměs pevná….mladej a blbej:-)

Byl jsem si jist, že další auto nebude a teď to s tím rámem zažívám znova v projektu 500-500, neplánoval jsem to, ale nedalo se tomu odolat. Celkem jsem pohřbil dva rámy, tak to zkusím odčinit:-)

Původní 305 ka po částečné GO, jela skutečně dobře, byla vytrvalá a spolehlivá

Dostal pak i dle některých slušivá kola

A též nový lak, který již utrpěl hodně šrámů

ozději přišel stroker  a s ním první slušný čas na sprintech.

A lidem se Caprice zase líbil:-)

Zaměření na sprinty se stupňovalo…..

A jezdil jsem stále rychleji, překonal jsem i svou největší modlu – legendární, obdivovanou, obří, supersilnou modrou Impalu 68, která to uměla kolem 15 s, u toho auta jsem pochopil, že to možný je…..(Impala parkuje v pozadí fotky)

Pak to byl i předseda 1st Veteran US Car Clubu a jeho památná věta:

” Jeho Caprice jede ohromně, sám jsem to pocítil”

S vyšším výkonem nutně přišly i technické problémy…..

Pár GOček a rozborek strokeru mám za sebou, naštěstí jsem na to už zdaleka nebyl sám……

SBC 383 po třetí GO, řetěz rozvodů může prasknout snad jen mě, ale ještě to dopadlo celkem dobře.

Dále trápí soupeře bez ohledu na rok výroby a povahu vozu

Pravidelné focení na oblíbeném místě :-), máme to tu nejhezčí ty naše kopečky, tohle je točna na Sutomi

Pachatel se vždy vrací na místo činu! Hleďte na něj, ještě neví co ho čeká :-))))

Zkouším odhadnout časový rozdíl těchto dvou fotek….takových 12 let?

Ne pokaždý jsem na Sutom vyjel, jako zrovna tady, zradil první karbec origo Rochester Dualjet, takže jsem se ho naučil štelovat a taky jsem ho zrepásnul. Věřte mi, že ve stavu na fotce pod textem jsem potkal příslušníky policie v protisměru, ale seděl jsem na bedýnce, výfuk byl kus lešenářský trubky, na hlavě zmijovku a docela jsem to smažil, poač byla kláda, čím rychleji jedete, tím více tepla od motoru šlo do kabiny. Poldové mě minuli a pokračovali asi v jízdě,  přesně nevím, žádné zpětné zrcátko jsem neměl a otočit jsem se k smrti bál. Museli by mě totiž rovnou zastřelit.

Po laku už jsem měl motor vychytanej….stále to ale bylo dobrodružství. Poldům už bych se mohl prokázat alespoň celistvým lakem a kastlí bez ostrých hran:-)

Jo tuhle mám rád no…..

A poslední, dnes už taky “Vintage” foto,  je důležitý mít i druhou polovičku nakloněnou motorismu, jen podotýkám je to sehraná scénka, utlačit se to nedá….

Doufám že aspoň to děcko bude mít rozum, podle výrazu ve tváři si nejsem vůbec jist…..

Půlrám?

The first ride

Dnes 6.4.2014 jsem s tím monstrem poprvý zase “vyjel”. Ještě to nemá motor a předek už se slušně zvedá, vylít jsem ze stodoly po zadních, otočil to a fouknul zpět, do konce roku bych rád dokončil předek. Konstatuji, že už to má slušnou hmotu a bude hůř po instalaci dílů přední nápravy.

Hanzi, tak sorry, kecal jsem…….skutečně je to rám z autobusu.