Author: Hanz

Jenom malej report o druhořadé akci kdesi v německu

Opět jsme zajeli na NitrOlympx a zažili povedený závody. Tentokrát stylově v Honzově fordce.

Počasí vyšlo přesně a zapršelo až po skončení noční šou. Vzhledem ke zkušenostem jsme seděli tam, kde nás ani déšť nemůže rozhodit. Snad jen lidská blbost, kdy jsme musel vyhánět němcí z výhledu. Tenhle nešvar se objevoval v jednom kuse.

Za sebe řikám, že to bylo o chlup lepší než minulý rok. Účast v kategorii TF celkem 5 ks. Větší úspěchy tam nebyly, zato exploze motorů a festival nespolehlivosti. Letos je trumfovala kategorie Top methanol. Ty se s tím nemažou a dají to za pět.

Zbytek startovního pole nabídl skvělou podívanou a k tomu i nějaká ta nehoda. Dokonce i auto na boudě. V momentě, kdy komentátor povidal  „alles gut“, tak už dosedala helikoptéra. Dal to.

Silnějších zážitků se dostávalo i v kempu. Němcí nezklamali a tejrali nás svým tragickým hudebním vkusem. Všudypřítomný chlast a hulení zanechávalo následky.

Nelze opomenout šikanování o dokonalostech mercedesu, které šlo z vlastních řad. Stejně tak výrok – „Tady nafta, tady pivo, tady nachcáno“.. tím bylo dokonale popsáno jak jsme si tam žili.

Příští rok bohužel beze mě, ale zástupci SR tam budou. Zní to skoro neuvěřitelně – lístky na r.2025 se vyprodávají. Neváhejte.

Uteklo to zase rychle. Mimo zážitků přetrvává hučení v uších. Vyhlídky nebyly vůbec pozitivní. Nakonec to skvěle sedlo a déšť ani berle naš zájezd nemohli nasrat. Letos byla plánovaná účast na celý závodní víkend i s páteční kvalifikací.

Po příjezdu do kempu byl problém najít plac. Nakonec jsme i to zvádli. Nebo takhle…kličkovanou kolem psích hoven a němců s absencí hudebního vkusu sme se usadili docela solidně. Hlavně blízko k hajzlům.

Depo opět pecka, kde je furt na co koukat. Několikrát jsem si vlastní neschopností nechal vylágrovat zvukovody. Velký množství strojů všech kategorií a k tomu nášup US-klasiků.

Všechny výkony na dragstripu několikrát za den zesměšnil svým sportovním výkonem na schodech člen klubu SR. Poklonil se mu sám Urs.

Řeklo by se docela milá holka, ale ty prdy byly hrozný. K překvapení celýho sektoru to fičelo odjinud. Při večerní šou jsem jí se starym zlil Pilsnerem. Zanechali jsme silnej dojem.

No a tyhle holky rozjížděly svojí šou ve dne i v noci. Bez dvojsmyslů.

Jndia

Ida

Susanne

Na závěr snad jen poznamenám – Příští rok se pojede zas.

A je to tady zase. Opět ta fauna, která provází snad každý můj příspěvek.

Tentokrát jsme se štábem zavítali do Brozan nad Ohří. Lokalita víceméně známá stále dokáže překvapit.

Na fotkách je k vidění Driftující kozoroh. Moc pěkná hračka s detaily jinde neviděnými. Ve Vojtovo dílně se zhmotňují bláznivé nápady nejen od půllitru.

Jede to, vodšťuch solidní, bez plastovejch bačkor zatím moc nezatáčí. Ale už jsou na cestě.

Rozhodně sem se od teď nezaměřil na divoký zvířata. Na druhou stranu posledních několik týdnů byla slušná divočina.

Pojedu do Finska, nejedu do Finska. Pojedu do Finska, nejedu do Finska. Jedu do Švédska! 

Povedlo se mi najít skvělý auto a dostatečně si ho před cestou pojistit, takže se do Švédska jelo bez většího váhání. Petr, který předtím snášel to dvojnásobný zrušení neváhal. Kývnul na cestu i potřetí. 

Cesta sama o sobě byla zážitek. Né, že bych snad nikdy nebyl za hranicema. Jenomže tohle bylo s trajektem v době kdy pravidla překročení hranic hlavouni mění rychleji než to stíhám a chci sledovat. 

Švédsko si budu pamatovat hlavně jako lesy a jezera. Člověka tam nepotkáš, ale medvěda, soba, losa a sněžnej skůtr skoro všude. Aspoň podle značek, my totiž viděli prdlajs. 

Nejdřív je to nádhera. Po několika hodinách to sklouzne k monotónnosti. Po 1000 kilometrech už dost vopruz. Vzdálenosti ukrutný, silnice jsou rovný a zcela prázdný. Ameriky u baráků docela hojně k vidění.

Po náloži kilometrů jsme dorazili do Värmonu po devátý večer. První shledání se Sturem, jeho fajn rodinou a mojí Impalou. Byla to neskutečná úleva hned na první pohled. První jízda kdy mi to zdechlo asi 6x už na dvoře je možná vyplašila. Až před půlnocí jsem zjistil, že tady se nestmívá. Naštěstí mě na tenhle fakt upozornil Petr. Hostitelé by mi to ve svý slušnosti neřekli a čekali až si doprohlídnu. Nedočkali by se. 

Pěkně si to sedlo, nic nebyl problém a ještě mi přibalili něco navrch. Úterý ráno jsem si to fakt užíval a jezdil po okolí už ve svým. 

Cestou zpátky ještě nevyhnutelně kontrola jakmile jsme najeli na německej asfalt. Trochu mi cuchali nervy, ale nic nenašli. Jen tahali čas. Jugendpolizei si udělal fotku Impaly na fejs a pustili nás.

Vlastně to u něj ani nepřekvapí. Možná jen díky načasování jiného projektu se mi v Žalhosticích dostal do ruky časák Octane. I když jde o můj příspěvek naštěstí nemusím zdlouhavě potit článek na téma El Camino. Napsal ho profík a nafotil další. Od Veny mám zelenou ke zveřejnění, ale s jednou podmínkou. Poděkovat Františku Vahalovi za to, jak se jim to vydařilo. 

Moje obavy z porušení duševního vlastnictví mě nutí zveřejnit pouze titulku. Více tedy u vašeho dealera tiskovin nebo osobně. 

Dnes byl zpozorován a objektivem telefonu zachycen bobber v lokalitě Brozany nad Ohří. Neváhal jsem ani vteřinu a sledoval jsem ho až do hnízda, kde jsem pořídil video. Motorka vypadá opravdu skvěle. O Vojtěchovo šikovnosti nemůže být pochyb.

Stavitel: Vojtěch Krejza 

Motor: Ural 650ccm 

Sání: Vlastní výroba

Výfuky: Vlastní výroba

Rám: Vlastní výroba

Vidlice: Vlastní výroba (ojnice JAWA21 + pružina JAWA Special)

Řidítka: Vlastní výroba

Kola: Dněpr + Cu výplet + Conti pneu 

Brzdy: Dněpr

Nádrž: Vlastní výroba s vlastním „Satanovo vočíčko“ airbrushem

ET 1/4mile: Bude naměřeno na 9.BS

Já tam do tý Prahy zajel. Akce obrovská, větší jsem asi nezažil. Obsazeno bylo celý výstaviště. Hromady lidí ze všech koutů světa. Hlavně teda němcí. Nejsem zrovna obdivovatel prostorů výstaviště v Holešovicích, naštěstí se jim povedlo většinu krás přikrýt vlajkama a reklamou na HD.

Celkem jim to tam odsejpalo, fronty se netvořili. Fízly na každym rohu, pořadatelé taky fungovali. Postrádal jsem starší stroje. V muzeu nebo jiný expozici byly, ale jinak jen pár kousků co přijelo po svejch.

Psát neumim, tak další prostor zaplním košatou galerií.

A na závěr FUCK

Hodim sem info o další akci. Tou byla Výstava traktorů a stabiláků v Brozanech. Už nevím kolikátý ročník nabídl opět skvělou podívanou. Ono to slovo “stabilní” může v někom vyvolat pocit nudy, ale tady to rozhodně neplatí. Motorů v chodu a vdechování spalin jsme si užili dosyta. Bez zbytečnýho nafukování jsem viděl 90% strojů v akci. Účast solidní, pívo bylo studený a klobásu jsem neměl. S fotkama to tentokrát nebudu přehánět.

Dnes jsme navštívili akci Socialistik Dragster v Katusicích u MB. Už po příjezdu na místo bylo jasno, že si přijdu na svý. Hned na začátku výborný klobásy a točený nealko pívo. Než jsem dokráčel k depu, zaparkovaná Impala 68 . Přijeli jsme za jiným cílem, ale nešlo jí jen tak přejít.

No a pak už to byla přehlídka šikovnosti a posedlosti lepším časem na 1/8 míle. Simsony, eMZety, Čízy a hlavně Jawy v několika úrovních úprav. Možná postupným vývojem dragstera ze všech ve finále zůstane jen motor, nevim jistě. Pro lepší představu nešetřim fotkama. Údajně z těch třiapůlí vyždímou i přes 50k. Časy i pod 10s u těch nejrychlejších jsou výmluvnější hodnotou.

Dráha je na fotkách. Její stav nikoho nedonutil za to tolik netahat 🙂