Author: Hanz

Jak to dělaj v Thajsku 

Posted on by

Nerad bych z toho dělal cestopis. Berte to tak, že něco z uvedeného může jedině obohatit a dávám nakouknou pohledem streetroddera pod pokličku thajský vynalézavosti a každodenních starostí zdejšího motoristy. Jejich dvě hlavní hesla nejspíš budou :

a) všechno je kompatibilní

b) když to funguje, neřeš jak to vypadá

Určitě jsem neměl pocit, že by jim scházeli škvarky. Vozovej park mi přijde novější v porovnání s ČR. Na druhou stranu není nouze o motorizovaný popelnice a DOMÁDO všeho druhu. Nevim co řiká jejich legislativa (srát na ní), ale co jsem viděl nikoho netrápí s jak velkou mrdkou se vydá na silnici. Třeba to není nejlepší přístup.. jenomže asi všecko je lepší než ta buzerace a hromada poplatků u nás a v €U. Sorry, trochu jsem si ublil a teď k věci.

1. Serem si to na mašině, vyhlížim hadi u cesty a v tom opičí siesta na cestě. Celkem normální jev.

2.Po pár dnech si řikám “už mě nic nepřekvapí”..viděl sem i 6lidí na skůtru, ovšem velkej pes napříč na skůtru byl na mě moc. Přední a zadní nohy do neskutečnýho “V” aby se tam vešel.

3.tahat za plyn může, na zem dosáhnout nepotřebuje

4.někdo by řekl, že to k sobě nepatří…přijelo to.  Po rychlém ohledání to tipuju skládačku ze 4 motorek

5. paskvil

6.paskvil co mě rozesmál

7.Příznivci atmosféry neušlo že dneska už je TURBO prakticky ve všem

8.Výrobce nešetřil a namísto laciných plastů použil v interiéru kvalitní dřevo…nebejt to autobus pro 20 lidí byla by to i prdel

9.našel jsem i jednu ameriku, impala 69 se 6-ti hrncema

10. byla zvláštní

11.Hrdý majitel samolepky SR (na dveřích) a taky tý impaly, nejspíš se ješte nesetkal s takovym zájmem

12. a na závěr docela zajímavej design na plechovce píva pro motoristy

Hádéčko 

Posted on by

Jak se zde už objevilo, jsem konečně majitelem HD. Bylo to vydřený a cesta k modle z Milwaukee trvala skoro 6 let. Níž uvedu jen pár technickejch dat co říká TP a internet.

Je to sice zařazeno ve složce projekty, ale v nejbližší době se nehodlám pouštět do nějakých zásahů. Trocha práce s ním byla, aby mohl zpět na silnice. Vše bylo děláno tak jak to zamýšlel výrobce. Nějaký zvyšování výkonu zatím nemá smysl. Důležitý bude získání praxe a užít si každej kilometr. Mám jí 10 dní doma a najeto 105km. Na prosinec to není špatný. Další pokoušení osudu by se nemuselo vyplatit, když je venku pod nulou a všude sajrajt. Proto ji letos asi už nechám spát.

Harley Davidson XL 1200X Forty-Eight (r.v. 2012)

  • Objem: 1202cm3 
  • Výkon: 68hp / 5700rpm
  • Točivý moment: 98Nm / 3200rpm
  • Vrtání: 88,9mm
  • Zdvih: 96,8mm
  • Kompresní poměr: 9,7:1
  • Kola: 16“
  • Hmotnost: 254kg
  • Maximálka: 190km/h
  • Objem nádrže: 7,9 l

Roudnická porodnice 

Posted on by

Venku je hnusně a prodloužený víkend mi dal nejspíš poslední šanci v roce 2014 udělat “TO” o čem jsem uvažoval. Opravit zázemí kde přijdou na svět a poprve začnou řvát dva motory. Mám na mysli K100 a péroše. Neni to nic extra, ale slíbil jsem uveřejnit fotky (díky osvětlení se nepovedly). Ta barva na podlaze opravdu drží a překonala moje představy.

K100 – jak to začlo 

Posted on by

Mohlo by se zdát že si v tomhle období streetrodeři válej koule a nic nedělaj. Opak je pravdou. Následující řádky popisují cestu za větším výkonem, která mě zaměstnává vždy, když je čas a naditá šrajtofle.

Stavba silnějšího motoru do auta s hmotností pod 600kg mě lákala vlastně hned po dokončení STD 1,3 motoru. Bohužel jsem tam několik věcí tradičně posral a dost mě to pronásledovalo. Původně jsem chtěl vycházet z běžně nabízených dílů pro mini a stavět motor s výkonem 100+hp s použitím webera, vačky, hlavy atd. Doplněk po kterém jsem toužil od prvního nastavování rozvodů byl kit suchého rozvodu s ozubeným řemenem. Pro někoho možná zbytečnost, pro mě nutnost.

Pak to na chvíli usnulo a já objevil motory s hlavou z motorky K100-K1200. Kit na konverzi mě od začátku odrazoval svojí cenou. Podle UK webů doporučují použít kit od Specialist components. Free informací na webu moc není. Protože jsem už byl na třech IMM viděl jsem ty motory jen v několika autech. Se zájmem jsem je prohlížel. Tehdy jsem o tomhle projektu uvažoval jen jako o jedný z možností. Pak jsem pořídil návod a šel do toho.

První kdo tohle zkusil postavit byl Gregg Temkin ze severu Ameriky. Fakt nechápu ty náhody jak tohle objevil a hlavně jak někoho napadne udělat DOHC z OHV. Má web narvanej informacema www.lojomo.com kde je spousta užitečných fotek. Detailním prohlížením jsem na nich strávil víc večerů. Bohužel není vždy v provozu, a nebo mě to přesměrovává kamsi do hajzlu. On to stavěl celý od nuly, bez kitu a návodu. Za to zaslouží velkej respekt. Vyměnili jsme si pár mailů. Pak když zjistil co jsem zač přestal odepisovat. Můj záměr byl použít šrot namísto kitu. Couvnul jsem od toho, baťoh starostí se kterejma bych si neporadil. A finančně to taky nebyl zrovna šlágr. Už to “jen” chtělo najít lacinější kit v internetový aukci nebo nedokončenej projekt. Povedlo se. Pak jsem koupil dárce orgánů od Chochola a něco jako projekt se pomalu rozjelo. V pomalejšim tempu se i pokračuje, ale dá se říct že se to nikdy nezastavilo.

Upravený blok – zaslepení některých děr a vyvrtání nových. Přebroušeno

Tri-cam 🙂 jak řekl technický náměstek SR

Nabroušená klika čekajíc na vyvažování, uprostřed nahoře výztuha uložen

Pistoni s kapsama pro ventily

Miník

Posted on by

Tohle auto mě dostalo už dávno před jeho pořízením a nepustilo dodnes. Znalostí bylo málo, ale musel jsem ho mít. Na střední jsem dost makal abych si mohl dovolit tenhle třímetrovej  koráb. Dovoz z říše byl tehdy skoro nemožný.  Až v  roce 2005 se objevilo jedno Mini v Praze a já ho koupil.

I když dneska není moc času, rád se v něm nípu. Pokaždý něco poseru. Chybama se člověk učí a já se naučil hodně.

Je to mini 1,3. Spousta věcí je jinak, dokážu s tim žít. Auto má za sebou kompletní rekonstrukci. Trvalo mi to 4 roky. Sezónu jsem jezdil s litrem. Ted jezdim s motorem 1310 na HIF44. Motor má za sebou úplný zatopení při povodních 2002 a ve 2006. Po celkový GO nejede zle, i když čas na 1/4mile stojí za prd. S větším množstvím kilometrů v tak nepohodlnym autě jsem skončil s 13″ kolama a přešel na 10″

Doma pomálu stavim jinej motor. Více o něm později a v jiném projektu.

Aktuální stav

Mechanicky ani chemicky jsem se všudypřítomné rzi nezbavil

Po otryskání zmizela rez a podlaha, cedník za všechny prachy

Plaváček po měsíci mazání WD40 a brzdovkou

Nejlépe na při vyndavání zarezlých pístů funguje 3kg palice s modifikovanou kulatinou. Citlivější řešení nebylo

Moje oblíbená

Cesta s Džunem na IMM2011, foceno kdesi nad St. Stephan

Časomíra

Posted on by

Na počátku šlo o utajovaný projekt. I když se to tajení nesetkalo s pochopením nechtěl jsem zbytečně v někom vzbuzovat naděje. Časomíra byla potřeba a jakákoliv sériově vyráběná stojí hroznej balík. Po prohledání internetu a několika mailech jsem našel polotovar v podobě tišťáku, pár knoflíků, displeje a laserů+fototranzistorů. Vše potřebné mi nakoupil a prodal nadšenec z Ostravy. Časomíra byla navržená na RC modely s přesností měření na 0,001s. Vše se díky ochotě několika lidí povedlo poskládat do “funkčního krabicového modelu”. Potom si časomíru vzal do parády prezident klubu a dal jí výslednou podobu. Na mě zůstalo řešení laserových závor. O napájení se nyní stará 12V baterie z dětské motorky. Nejdražší na časomíře je dvoulinka spojující mezi sebou vlastní časomíru a fototranzistor v cíli. Původní záměr použít levné telefonní kabely nevyšel díky velkému naměřenému odporu. Časomíra má za sebou BS2013 kde se projevilo několik dětských nemocí, které se podařilo opravit na dráze. Podle aktuálních informací byla časomíra již upgradovaná a zbavila se zjištěných neduhů. Největší vystoupení čeká časomíru na BS2014.

fotografie z testování, bohužel nezachycuje dojetí ve tvářích členů SR

Test na 10 metrů

Dokončená časomíra