Speciálka z roku 1937 zas běží
Sem Hanz jistě něco smysluplného napíše……Nejsíš to bude začínat slovy “já”


spinning wheels, burning gas
Sem Hanz jistě něco smysluplného napíše……Nejsíš to bude začínat slovy “já”


Těšíme se na další setkání při Brňanském sprintu. Bude letos zas vedro jek v pekle? Přijede tam někdo? Dá to Caprice pod 12.500? Bude tam Hanzův projekt?
Dá to Vencovo Camino pod 15? A Hanzova Riviera pod 16?
Na tyto a další otázky již brzy budeme znát odpověď………..
Jináč bude vše jako obvykle s drobnými vylepšeními.

Náš tým SR navštívil po čase také jiné sprinty než ty naše. Vzhledem k účasti v naší kategorii to bylo celkem snadné, stačilo trpělivě jezdit a čekat…….často a dlouho čekat. Stačilo jet na 90% a nepodcenit start, celkem snadno se dá docílit diskvalifikace. Vedro bylo, pár strojů odešlo, pečlivě jsem hlídal teploty, bylo to vždy tak na jeden sprint, vrátit se a chladit.
Časomíru měli skutečně profesionální a vzhledem k její složitosti fungovala až na pár momentů spolehlivě. Nepamatuju akci, kdy není s časomírou problém, zde se za to přičinily i včely, které se údajně usadily na čidle 200m.
Jináč to bylo vlastně moc fajn, povedený, takový poklidný až odpočinkový řekl bych.
Hned na vstupu nám bylo řečeno co jsme to přivezli za kontejner

A pak se čekalo….

A trochu jezdilo




Na opakování ceremoniálu jsem trval

Tým SR, kudy jel tudy vyhrál 🙂

Chevyho Velký pátek
Obrázek pod textem mám na ploše, je dlouhá léta mojí modlou a dříve mě ani nenapadlo, že bych se k tomu času někdy přiblížil. Takže jsme si s klukama Bačíkovic udělali takovej vysněnej Labor day.
Krásnej den to byl jak po stránce počasí, tak blahodárného klidu na letišti v Týnci, který chvílemi prořezával řev Démona .
Letos jsem v tom jel po prvý, testování po okreskách už nemá smysl, nedá se to pořádně rozbalit a na novejch kolech by to mohlo bejt vo hubu. Na Chevym jsou doslova desítky drobných i větších úprav od loňských sprintů. Ty zásadní by šly shrnout do odlehčení celkem přes 110kg, vstřikování MW50 do sání a komplet Hoosierské obutí na hliníkových discích. Z toho jsem měl docela lepiky, přece jen přední žiletky vypadají zvláštně. Nakonec jsem to na nich rozbalil na 187 km/h, to bude dostačující. Při akceleraci to táhne slušně ven z dráhy, ale to dělalo vždycky. Vstřikování methanolu jsem se bál taky, přece jen to kurevsky hoří, pro sychr jsem už vybaven hasičákem.
Odhalili jsme i pár nedostatků, což je dobře, jak se říká těžce na cvičišti – lehce na bojišti. Opakující se problém s řemenovým pohonem serva jsme odstranili na místě přecvaknutím zničeného řemenu, následně ještě večer odebráním celého serva a držáku, krásných 7 kilo dole. Bez serva se jezdí blbě a zas míň bezpečně, ale dá se zvyknout. Jako studovaný elektrotechnik jsem ukázkově podcenil kabely ke startéru, takže plně ohřátý motor natočit nešel, na nápravě už dělám.
Největší problém přetrvává, je to přenos výkonu. Bez lepivé dráhy lepší časy nebudou, takže budeme lepit. Následující plán je zatopit Mustangům už za pár dní, tak snad vyjde počasí a všechno.
Díky Tepelskejm klukům za odvoz Démona, byl to fajn den.





Takže tu máme další pěkný projektíček…..Vendik mi sdělil, že má nový projekt, ale že asi nebudu nadšenej. Už vím čeho je tento Žalhostický mechanik schopen, takže mě pojala mírná nervozita a začal si představovat další motokolo nebo snad kočár, neměl jsem vůbec tucha. Však jedničkovým Golfem jsem byl mile překvapen! Přiznám se, že by mě to nenapadlo a příjemně se mi ulevilo. Nedá se nic dělat, je to světoznámá klasika a fakt pěkný auto, přitom bych řekl, že jich v dobrém stavu už zas tak moc není.
Jedná se o projekt středně velkého rozsahu myslím, bude to tedy zase do posledního šroubku a kvalitně, na druhou stranu přísun dílů je dle Vendika bohatej a to je důležitý. A pak jsou ještě jiný věci a to je podstatný. Proto by to snad nemuselo bejt tak náročný ve srovnání s Caminem i vzhledem k tomu, že karoserie je mimořádně zachovalá……..Další milá záležitost byl pro mě motor, protože je to benzín a dokonce 1.5 litru poskytující nějakých 70koní. Motor OHC převzatý z Audi 80 je plněn karburátorem a zažehnutí umožňuje klasický rozdělovač. Při hmotnosti stroje kolem 850kg to s ním mohlo slušně zacvičit.
Jojo, 70 koní je dneska neználkům k smíchu, ale v roce 1983 byl tento poměr výkonu k hmotnosti a ceně vozu vynikající.
Hodně štěstí projektu a těším se na svezení.
Takhle třeba bude vypadat……

Zatím vypadá takhle……….

A v takovém stavu to přijelo, motor zvlášť……

Jako školáci prvního stupně jsme obcházeli cestou ze školy auta a koukali na tacháče autům jako “kolik to jede”
Takže tohle jede 200

A toto je Vencův rotační mechanismus vlastní výroby, u kterého jsme se jednozačně shodli že je to “drzý”.

Skutečně vydařený konec února! Dnes zhruba 16 stupňů ve stínu a neodolal jsem letošní druhé vyjíždce, podívat se na Honzu do Teplý a jeho další nový stroj, kterým mě nečekaně a mile překvapil. Jedná se o dnes již klasiku Jawu 350 / 634 v zachovalém stavu. Často se mi podaří se přichomejtnout k tomu nejlepšímu, bylo tomu zas a to sice vzkřišování Jawy po cca 3 letech nečinnosti. Ani rozborka karbece nepomohla, tak jsme přistoupili k poslednímu standardu – roztláčení. Honza myslím poznamenal něco jako “a už je to tady zase”.![]()
![]()
. Je no!!! Vrátili jsme se v čase do krásné doby o pár desítek let zpět, se všemi neduhy co k tomu patří, alespoň už nás to nerozhodí. Při tlačení už mi docházel dech, vypadalo to beznadějně, pak jsme projeli kolem přejeté veverky a Jawka se začla brobouzet. Za chvíli už jela na plný kule vzhledem aktuálnímu stavu a seřízení. Tím pádem jsme mohli přistoupit ke klasice, zdolání Sutomi a obligátnímu focení a vítání dalšího stroje.
Co cením hodně vysoko je Honzovo motoristický nadšení pro věc, spustila to totiž moje první letošní vyjížďka Jawou a návštěva Teplý. Myslím, když jsem odjel a ještě než se rozptýlil kouř z dvoutaktu, tak už seděl na netu a hledal v inzerátech tu “svojí” 634 co míval a v uších slyšel stále ten typycký návykový Jawácký dvouválec. Je to tak, my co jsme s tím vyrůstali, už to z tý hlavy nedostanem, často se na Jawu nadává, ale bez ní to nejde.
Na závěr bych chtěl říct, že jsme se s ničím a s nikým nesrali a o sponzory není nouze.
Plánujeme cestu kolem světa…….

Neseruse!

Včera nám byl přidělen termín letošních sprintů a dnes jsem byl osobně zkontrolovat dragstrip.
Beton je tam kde má být, teplota dnes -5.5, ale stopy po gumování z léta mě zahřály alespoň na duchu.



Na jednu čtvrtku mi postačí tento krásný sloupec hořlaviny…

Dnes byl zpozorován a objektivem telefonu zachycen bobber v lokalitě Brozany nad Ohří. Neváhal jsem ani vteřinu a sledoval jsem ho až do hnízda, kde jsem pořídil video. Motorka vypadá opravdu skvěle. O Vojtěchovo šikovnosti nemůže být pochyb.
Stavitel: Vojtěch Krejza
Motor: Ural 650ccm
Sání: Vlastní výroba
Výfuky: Vlastní výroba
Rám: Vlastní výroba
Vidlice: Vlastní výroba (ojnice JAWA21 + pružina JAWA Special)
Řidítka: Vlastní výroba
Kola: Dněpr + Cu výplet + Conti pneu
Brzdy: Dněpr
Nádrž: Vlastní výroba s vlastním „Satanovo vočíčko“ airbrushem
ET 1/4mile: Bude naměřeno na 9.BS









Sprinty BS8 naznačily potenciál tohoto projektu. Loni to tak nevypadalo, sotva jsem ho dostal na trať, ale věřil jsem mu. Letošní čas 12.819 je pro mě velkou odměnou a zároveň otázkou. Demon fungoval na 100%, nepokazilo se vůbec nic. To považuju až za neuvěřitelné, nešetřil jsem ho, jen jsem si hlídal teplotu olejů. Ukázal se nedostatek v trakci, který by po vyřešení mohl přinést cenné desetinky.
Pár tejdnů po sprintech jsem neměl motivaci ani nápady, myslel jsem, že už to skončilo a nic na tom dělat nebudu, až najednou jednoho večera to přišlo samo, nemám na to ani vliv
.
Jinými slovy, mám už zase plán úprav plný bodů a celkem intenzívně na nich dělám. Odlehčování se bez přesné váhy neobejde a počítám každé kilo, rozvržení a přesun hmoty vzad je základ. Motor by ještě mohl dát pár koníků k dobru, i když podstata je efektivní přenos výkonu. Jo, koukal jsem na NOS, jde to relativně snadno aplikovat pod karburátor s vysokou efektivitou, ale taky to pěkně smrdí devastací motoru a vůbec obecně to rychle ničí motor. Cestou přeplňování se nemíním vydat, jasně funguje to skvěle, ale není to nic pro mě, atmosférický plnění je radost. Řekl bych že 500 koní je až dost a teď je musím líp dostat na silnici.
No a taky nějaký ten čistě USA dragsterový prvek plánuju, tak bude třeba trocha překvapení…….
Takže na příští sezonu se pokusím prolomit hranici 12.500s, to by mělo jít. A při dokonalém sladění všech proměnných bych rád do budoucna cokoli pod 12s. Na stařičkého Caprice bez přeplňování by to byl úžasný výkon, ne-li úplně nemožný. Jo dalo by se z toho vyházet ještě hodně hmoty a časy by byly zajímavý, ale chci, aby to byl ještě Caprice a ne jen skelet s motorem. Možná to tak stejně dopadne….
Momentálně jsem se zbavil asi 60kg, do zimy ještě vyhodím 25 kg. Nahradil jsem některé díly hliníkem a potvrdil si, že hliník je sračka, blbě se to vrtá, řeže, svařuje. Projekt se plynule vyvíjí, neustále vymejšlím další a další drobný vylepšeníčka, no a taky nesmim přes zimu moc přibrat.
Jeden příklad za všechny. Náhrada držáků nárazníků hliníkovými. Úspora 12kg.
Nárazníky oba jako takové mají stále 43kg, což je hrůza. Ale nechám je zatím tam

Po několika letech občasné práce považuju projekt za dokončený. Jelikož to byl vedlejší projekt, trvalo to dýl, dělal jsem na tom jen když nebylo co dělat na obou Chevroletech. Dodal jsem poslední detaily, jako je SPZ a zpětný zrcátko a začal trochu jezdit a postupně vychytávám mouchy, zlepšuje se to, už jsem ujel v kuse asi 30km. Proces záběhu není zábavný, jelikož jsem ho prováděl v neustálých letošních vedrech, kousnul jsem to snad celkem 15x, takže jsem dost tlačil a čekal…….. nechal vychladnout a jel dál, už je to mnohem lepší a motor to všechno zdá se přežil. Docela to jede a pojede snad i víc, ale proti jízdě v Chevym to velká zábava není. Ale občas je motorku dobrý míti a protáhnouti 😀
Pěkné:)