Ani jsem nečekal, že to bude tak brzy a už to jezdí. Dostat tohle monstrum ze stodoly přes ten práh z cihel neni zrovna sranda. Včera jsem dodělal řízení, ještě nejsou přední brzdy. Mě se to tedy dost líbí, jen škoda, že většina se skryje pod kastlí. Začnu na ní dělat ještě na podzim a myslím, že na jaře by mohla sedět na rámu.
Slyšeli jste někdy rčení „každá liška chválí svůj ocas“? Následující řádky mohou být podobné. Máme za sebou totiž 4.tradiční Brňanský sprint, tentokráte v Panenském Týnci na letišti. Počasí vyšlo perfektně, odpoledne zesiloval vítr, jenže tam to fouká porád. Byla to první malá a přesto větší akce našeho malého klubu SR, nikoho vyloženě znechuceného jsem tam nepotkal , tak bych řekl, že dobrý.
Jasně, časomíra zlobila, nechci kolem toho kecat, ale zlobila zatím všem a všude, kde jsem byl a třeba na nedávných nejmenovaných sprintech s nesrovnatelnou reklamou, účastí a financemi to dopadlo s měřením naprostým fiaskem. Takže jsme moc rádi za spousty naměřených časů, které dávají smysl a bez nich by celá akce byla celkem o ničem. Osobně zapracuju na zlepšení spolehlivosti.
Chtěl bych poděkovat všem aktérům akce za účast, jsme skutečně velice rádi za jakýkoli zajímavý vůz, pokud možno nejvíce odlišný od České „modly“ Octavia Tdi s čipem. Cením si různorodosti vozů, myslím, že je to pak zajímavější , každý si najde to své. Díky i za finanční příspěvky do nádrže od stabilního motoru a věřte, že bankovky z ní vyndat jdou! Další dík patří kolegům z klubu za vše kolem akce a obzvlášť vyzdvihuji posezení pod stanem s grilováním, což mělo větší ohlasy, než jsem čekal, takže ono vždy stejně všechno skončí u toho jídla a to je dobře.
Nyní k výsledkům. Vše je uvedeno v tabulce pod článkem, nejlepší čas jezdce je zvýrazněn. Fotky zatím žádné nemám, jistě se jich brzy sejde dost.
A perlička na závěr: Stejně jako loňský ročník byl okořeněn zásahem policie ČR, letos to mělo obdobu. Při cestě nazpět jsem byl v Libochovicích, poklidně jedoucí rychlostí 40 km/h vyhodnocen hlídkou policie jako obzvláště nebezpečný účastník silničního provozu a za použití výstražných majáků zastaven. Za závažný prohřešek absence zadní SPZ a nepoužití bezpečnostního pásu jsem byl náležitě pokárán. Kdyby tato hlídka jen tušila, že Caprice prakticky nebrzdí……ale policie jde přece jen po podstatných věcech a hlavně je třeba vykázat činnost. Takže ti fízlové k tomu asi už nějak patřej.
Letošnímu ročníku závodů v kategorii veterán V8 překapivě opět kralovaly Chevrolety. Počasí závodům vůbec nepřálo, pronajatá časomíra trpěla spoustou dětských nemocí i po několika letech užívání, z aut vypadávaly a trhaly se klíňáky, … ale přesto se ten den užilo spoustu zábavy. Mokrá dráha potrápila na startu nejednoho závodníka, V6 Mustangy se nedokázaly bez samosvoru téměř rozjet, V8 Mustangy zase chtěly dráhu radši opustit. Nakonec ale zavládlo rozumnější počasí a byl tak čas stihnout odjet pár závodů.
Konečné umístění v kategorii Veterán V8:
SATův Kaprál
Ford Mustang Mach 1 (ročník nevím, nevyznám se v nich)
fíkovo Chevy Camaro Z28
Košťálovo Chevy Camaro
Ukázala se i celkem zajímavá raritka. Škoda že tam jen tak mokla v pozadí a žádnou jízdu nepředvedla.
Vypadá to opravdu hrozivě.
Ale naši hrdinové se ničehož nezaleknou a jsou stále při chuti ještě nějakého toho Mustanga posvačit.
Počasí se s námi rozloučilo vskutku idylicky
Zasloužená výhra – 1. místo v kategorii Veterán V8. A to i přes technické problémy a na půl plynu.
Ani nevím co sem mám napsat. Celý to začlo někdy v roce 2000, to jsem ho po prvý viděl z vlaku cestou do práce v bazaru, skutečně obří krabice,svítila v ranním šeru. Než jsem se k něčemu rozhoupal, koupil ho můj nynější švagr, kterého jsem tehdy neznal, byl jsem u toho, když s ním odjel z bazaru. Deptalo mě to a třeba tak po půl roce jsem se vydal ho hledat a našel. Koupil jsem ho a zase vrátil, v tý době jsem se na to necejtil. Už jsem věděl kde je a časem ho chtěl znovu, to už zase nechtěl jeho majitel, tak jsem mu ho pro sychr, samozřejmě neplánovaně zbořil a byl můj. Žádná výhra to nebyla,přišla náročná GO,udělal jsem skoro všechno špatně, ale dopadlo to tak jak to dopadlo. Nějak to jezdilo a podotýkám dobře s motorem 305, super zvuk,super spotřeba,nekouřil…..Kdy byla ta první jízda po přestavbě těžko říct, bylo to jaro roku 2003, každopádně auto bylo v takovém stavu, že mohlo odvést 16.7. spolehlivě svoji další svatbu, tentokráte jsem byl ženich já.
Další milník byl na prvních sprintech, dostal jsem tam strašně na prdel, i od Jeepa,to nešlo prostě, snad jsem to tam dal za 18-19s? Takže jsem pořídil kleklou 350 a upravil na 383,úpravy se pak týkaly dále podvozku,převodovky a věcí ovlivňující čas na čtvrtku, ale zároveň aby to byl stále trochu Caprice. Lak a interier se dostal na vedlejší kolej a nyní je to docela hlučné,tvrdé monstrum,vlastnosti ameriky příliš nemající. Ale jede jako peklo.
Víc toho psát nebudu,těch strastí bylo na celou knížku. Takže ještě pár foteček….s pokecem.
Jedna z prvních fotek, ještě na kinofilm.
Trochu jsem ho vypucoval, dostal poklice a základní péči.
A docela jsem si ho užíval, pokud jsem teda měl na palivo……
No až jsem ho zrušil na dálnici za hustýho deště na slikách…..hodiny ve 120km/h…..a přesto jel dál po svých.
A začla náročná přestavba, karoserie s rámem byla v háji, takže úplně všechno….
Někdy mi bylo fakt hodně ouzko, něco jako sám na všechno, ale vůle byla vesměs pevná….mladej a blbej:-)
Byl jsem si jist, že další auto nebude a teď to s tím rámem zažívám znova v projektu 500-500, neplánoval jsem to, ale nedalo se tomu odolat. Celkem jsem pohřbil dva rámy, tak to zkusím odčinit:-)
Původní 305 ka po částečné GO, jela skutečně dobře, byla vytrvalá a spolehlivá
Dostal pak i dle některých slušivá kola
A též nový lak, který již utrpěl hodně šrámů
ozději přišel stroker a s ním první slušný čas na sprintech.
A lidem se Caprice zase líbil:-)
Zaměření na sprinty se stupňovalo…..
A jezdil jsem stále rychleji, překonal jsem i svou největší modlu – legendární, obdivovanou, obří, supersilnou modrou Impalu 68, která to uměla kolem 15 s, u toho auta jsem pochopil, že to možný je…..(Impala parkuje v pozadí fotky)
Pak to byl i předseda 1st Veteran US Car Clubu a jeho památná věta:
” Jeho Caprice jede ohromně, sám jsem to pocítil”
S vyšším výkonem nutně přišly i technické problémy…..
Pár GOček a rozborek strokeru mám za sebou, naštěstí jsem na to už zdaleka nebyl sám……
SBC 383 po třetí GO, řetěz rozvodů může prasknout snad jen mě, ale ještě to dopadlo celkem dobře.
Dále trápí soupeře bez ohledu na rok výroby a povahu vozu
Pravidelné focení na oblíbeném místě :-), máme to tu nejhezčí ty naše kopečky, tohle je točna na Sutomi
Pachatel se vždy vrací na místo činu! Hleďte na něj, ještě neví co ho čeká :-))))
Zkouším odhadnout časový rozdíl těchto dvou fotek….takových 12 let?
Ne pokaždý jsem na Sutom vyjel, jako zrovna tady, zradil první karbec origo Rochester Dualjet, takže jsem se ho naučil štelovat a taky jsem ho zrepásnul. Věřte mi, že ve stavu na fotce pod textem jsem potkal příslušníky policie v protisměru, ale seděl jsem na bedýnce, výfuk byl kus lešenářský trubky, na hlavě zmijovku a docela jsem to smažil, poač byla kláda, čím rychleji jedete, tím více tepla od motoru šlo do kabiny. Poldové mě minuli a pokračovali asi v jízdě, přesně nevím, žádné zpětné zrcátko jsem neměl a otočit jsem se k smrti bál. Museli by mě totiž rovnou zastřelit.
Po laku už jsem měl motor vychytanej….stále to ale bylo dobrodružství. Poldům už bych se mohl prokázat alespoň celistvým lakem a kastlí bez ostrých hran:-)
Jo tuhle mám rád no…..
A poslední, dnes už taky “Vintage” foto, je důležitý mít i druhou polovičku nakloněnou motorismu, jen podotýkám je to sehraná scénka, utlačit se to nedá….
Doufám že aspoň to děcko bude mít rozum, podle výrazu ve tváři si nejsem vůbec jist…..
Dnes 6.4.2014 jsem s tím monstrem poprvý zase “vyjel”. Ještě to nemá motor a předek už se slušně zvedá, vylít jsem ze stodoly po zadních, otočil to a fouknul zpět, do konce roku bych rád dokončil předek. Konstatuji, že už to má slušnou hmotu a bude hůř po instalaci dílů přední nápravy.
Hanzi, tak sorry, kecal jsem…….skutečně je to rám z autobusu.
Jawu 350, myslím, 60. rok je to, jsem dostal od strýce. Docela jsem se do toho zpočátku vrhnul, myslím, motor je po GO s drobnou úpravou, koupil jsem kola 16ky i nové obutí…….pak se to nějak zvrhlo zase. Zkrátka jsem přišel na to, že je to prostě malý a mám silnej pocit, že Jaw Kejvaček a Panelek v dokonalým stavu tu je už milión, takže mě tohle trochu odrazuje. Možná je to zvrhlost. V každém případě jsme to s Vencou trochu pořezali a zase svařili, drobná konzultace vznikla mezi námi pouze ohledně míry prodloužení kyvky. Teď je to jak to je, v tom základním by se to už nemělo moc lišit od finální podoby. Jsem jen zvědav kdo si na tom rozbije hubu. Nějak na to není moc čas, věřím tomu že se to letos pohne.
Trapných “voňavek” a postávání na srazech už bylo dost, je třeba postavit něco mezi Hot Rodem, Rat Rodem a monstem pro Drag Race.
Cifra 383 je jasná, 500hp a 500 lb.ft což je nějakých skoro 700n.m. Tahle síla bude pohánět monstrum pro drag strip s celkovou hmotností i se řidičem do 1500kg. Výkonová hmotnost 3kg na jednoho koně vypadá slibně, zatím ale jen ve snech.
To by byla verze s kastlí, ještě připadá v úvahu “pojízdný rám”, ten bude myslím kurevsky nebezpečněj…..
Relativně jasně snad vidím zatím jen motor.
Něco málo už začalo, odstrojení Caprice 79 až na holý rám, který ačkoli nebyl výrobcem nijak ošetřen, vypořádal se s více než 33 letou službou náramně. Spíše pro pocit byl opískován, vyvařen a ošetřen řádnou dávkou základové barvy, ještě ho čeká konzervace dutin voskem. Myslím že by nás přežil i bez toho, ale jak už jsem psal, hlavně pro ten pocit.
Ve zbytku letošního a v průběhu příštího roku by rám měl být plně nastrojen, všechny silentbloky budou nahrazeny tvrdšími sportovními z polyuretanu, ramena vyztužena, zadní náprava dostane GO a změnu převodu.
Nevím ještě jak to dopadne…. ale snad to bude zábava.
Dnes dopo jsme si s Honzou udělali výlet za účelem prověření povrchu a parametrů našeho příštího dragstripu, jímž bude s největší pravděpodobností letiště v Panenském Týnci. Na výběr je širší dráha asfaltu, či kvalitnější, ale užší dráha z betonových panelů. Našli jsme dostatečně dlouhý, kvalitní úsek s vyhovující dojezdovou dráhou, však přece jezdíme kolem 200km/h že. Finanční podmínky a vše ostatní se zdá být vyhovující, termín našich sprintů 2014 stanovíme na jaře zmiňovaného roku.
Po cestě domů, jsme dali malou houbařskou sondu do lesa. Tam jsem se dozvěděl bezpečnostní pomůcku pro sběr hub pro amatéry: Sbírat jen houby bez chladiče! Obrázky níže vše vysvětlují.
Houba s chladičem – nesbírat!!!
Jedlá houba
WTF…….??????
Dále jsme si při cestě domů s Honzou všimli, že výrobci invalidních vozíků, jsou zřejmě také fanoušci dragsterů…
Dokazují to následující fotky. (sledujte pomocná kolečka proti převrácení)
Jó je to model pana prezidenta jistého klubu, ale ten tam nebude....
Paráda 🙌 Bude to spíš náhoda, ale to skorozelený Camaro na fotce možná něco naznačuje 😇
Fordy mě vesměs serou
Cookie Consent
Stránka používá cookies pro správnou funkci. Prohlížením těchto stránek dávate souhlas s ukládáním informací o návštěvnosti. Cookies nebudou použity pro marketingové účely. Více informací zde.
Nastavení cookies
Spravujte nastavení cookies:
Essential cookies enable basic functions and are necessary for the proper function of the website.
Name
Description
Duration
Cookie Preferences
This cookie is used to store the user's cookie consent preferences.
Pěkné:)