Možná jste si všimli, jak se minule kastle podezřele nakláněla. No a bohužel se také stalo, že se přepadla. A to přímo na bok a tak mám aspoň konečně pořádný a snadný přístup na podvozek a mohu se pustit do odstraňování nástřiku podvozku. Jo, budu si ještě cca 80-100 hodin nadávat, jak jsem mohl být v mládí (před 9ti lety) tak naivní a nechal si ty víceméně slušné plechy zastříkat tím lepivým sajratem. Inu chybami se člověk učí a pro příště to udělá lépe.

Ještě tutýž den jsem ošpachtlil pár cm²... nojo, byl jsem fakt blbej.

Počasí nepočasí, světlo tma, je prostě potřeba pokračovat. Pomalu ale jistě, sedmimilimetrovými kroky, blížíme se k ocasní části.

Z fotky těžko spoznati, ale už je oškrabáno zhruba k místům, kde postává noha mučedníkova + ten podběh na který dopadá světlo boží.

Převzato z chevroletcamaro.cz