Pokud byste si náhodou mysleli, že nic nedělám, tak se mýlíte, jezdim do tý Teplý skoro každej den. Myslím, že to tam je vidět. Navzdory všemu stavím auto od zadu, takže je nyní hotová zadní půle.Dnes jsem tam dal konečně i víko kufru. Kdybych si při sundavání karoserii tolik nezmuchlal, měl bych o dost míň práce, jenže v tý době jsem to fakt chtěl rozřezat a vyhodit. To bych ale byl vážně idiot.

Takže mimo jiné problémy jsem dnes zjistil, že zámek kufru mám o 7 cm jinde než by měl být, vzniklo to zřejmě skladováním kastle na výšku, když stála na kufru a zrovna v rukavičkách jsem se k ní nechoval.  Naštěstí  na chalupě mám nejen přípravnu,lakovnu, ale i karosárnu a rovnání karoserie není problém,viz obr.  Pokud budete chtít něco natáhnout, přivezte to. Jo a nedoporučuju chodit autu po střeše, dost blbě se to pak rovná.

Velká výhoda stavby je hlavně v tom, že mě nezdržuje lakýrník. To je u stavby vždy nenáviděná osoba, která stavbu protáhne průměrně o 1-2 roky. S prašností při lakování  problém ve stodole není, stačí když nefouká vítr, aby na to bylo vidět a je vše ok. Něco, co tam provádím vidíte na fotkách z mobilu, který fotí snad ještě hůř než ten předchozí. Stroj je stále dosti lehký, často si při stavbě kladu otázku, „je to tam potřeba“? Většinou si odpovím ne. Vypadá to možná ještě nehotově, ale dost dílů , zejména plechařiny mám již připraveno k montáži v laku, přes zimu jsem nezahálel a makal na tom v lakovně doma ve dvoře.

Interier….no vlastně tam nic není, ale všechno je a bude nastříkáno hmotou Body 950, to je fakt boží barva. Nyní čekám na sportovní sedačky se 4 bodovými pásy, čelní sklo je v řešení a motor je v Žalhosticích připraven. Na příští rok první sezonu zatím SBC 327 s 350Hp. Letos mi stačí dokončit vůz, aby vypadal tak jak má a vše fungovalo, na jaře příštího roku by měly začít první testy. Pro dnešek vše, na podzim pevně věřím, zde budou fotky kompletního Caprice.

Nenapad mě jinej název dalšího pokračování….nic z Jacksonem to snad společnýho nemá, jen mám dojem, že je to další zásadní bod  a vlastně je to už zase „auto“.

Spodek jsem ošetřil klasikou Body 930, což je vskutku pozoruhodná látka, v jejímž kontaktu se vše změní na jednu homogenní hmotu  ,pohltí  to veškerej bordel a vytvoří jeden materiál, něco jako černá díra. A na konec kombinace černý a červený – moje oblíbená, vypadá zase skvěle myslím.

Byl to vynikající tělocvik, možná těžko představitelný, ale kolikrát jsem lezl po žebříku či visel na laně (obzvláště když mi 3x za sebou upadne matice na zajištění řetězu)nebo se plazil po zemi nepočítám,  každopádně kastle je na svém místě.  Jelikož origo sada silentbloků pro kastli na tohoto Caprice prostě není, použil jsem nějakou jinou a téměř každý silentblok dolaďoval – podkládal průmyslovou pryží, kterou jsem nastříhal na požadovaný rozměr. Mám dojem, že to dopadlo líp než s tím prvním Caprisem, tam jsem ze dvou Caprisů vzkřišoval sadu jedněch silentbloků a po pravdě některý byly spíš na vyhození, ale tenkrát jsem neviděl jiný řešení, no ostatně jsou tam do teď a je to ta poslední  věc co jsem řešil.

Tady se jedná zase o polyuretany ,ty jsou ve i všech ramenech je to tvrdý až neuvěřitelně. Ano, Hanzova poznámka že nejtvrdší auto bude mít stejně vždy on, je zřejmě fakt. Jednou jsem měl možnost popružit si Ferrari Testarossu a mám dojem že je to podobný tomuto Caprisovi – jako prkno.

Trochu jsem posílil zadní pružiny, je to hodně vysoký, bez problémů pod tím podlezu a zatím na ameriku lehoučký jako pírko. Udělám všechno proto, aby to tak zůstalo. Letos už se nic velkýho dít nebude, zato příští rok by „TO“ mělo zas vypadat z venku jako normální omšelej Caprice.

A ještě jedna věc. Když jsem na žebříku natíral spodek kastle opřený o zeď, procházel kolem tátův kamarád z vejšky (hrajou na chalupě pravidelně karty) a  krom toho že měl strach, aby to na něj necákalo poá „ tohle jako bude jezdit myslíš jo? Veříš tomu?“  Trochu mi to připomíná na našem webu již zmiňovaného Romana Valentu…..Víme jak to dopadlo. Tihle lidi vůbec netušej, čeho jsme my Streetrodeři schopni.

 Ani jsem nečekal, že to bude tak brzy a už to jezdí. Dostat tohle monstrum ze stodoly přes ten práh z cihel neni zrovna sranda. Včera jsem dodělal řízení, ještě nejsou přední brzdy. Mě se to tedy dost líbí, jen škoda, že většina se skryje pod kastlí. Začnu na ní dělat ještě na podzim a myslím, že na jaře by mohla sedět na rámu.

Dnes 6.4.2014 jsem s tím monstrem poprvý zase "vyjel". Ještě to nemá motor a předek už se slušně zvedá, vylít jsem ze stodoly po zadních, otočil to a fouknul zpět, do konce roku bych rád dokončil předek. Konstatuji, že už to má slušnou hmotu a bude hůř po instalaci dílů přední nápravy.

Hanzi, tak sorry, kecal jsem.......skutečně je to rám z autobusu.

Šílenství pokračuje

Trapných "voňavek" a postávání na srazech už bylo dost, je třeba postavit něco mezi Hot Rodem, Rat Rodem a monstem pro Drag Race.

Cifra 383 je jasná, 500hp a 500 lb.ft což je nějakých skoro 700n.m. Tahle síla bude pohánět monstrum pro drag strip s celkovou hmotností i se řidičem do 1500kg. Výkonová hmotnost 3kg na jednoho koně vypadá slibně, zatím ale jen ve snech.

To by byla verze s kastlí, ještě připadá v úvahu "pojízdný rám", ten bude myslím kurevsky nebezpečněj.....

Relativně jasně snad vidím zatím jen motor.

Něco málo už začalo, odstrojení  Caprice 79 až na holý rám, který ačkoli nebyl výrobcem nijak ošetřen, vypořádal se s více než 33 letou službou náramně. Spíše pro pocit byl opískován, vyvařen a ošetřen řádnou dávkou základové barvy, ještě ho čeká konzervace dutin voskem. Myslím že by nás přežil i bez toho, ale jak už jsem psal, hlavně pro ten pocit.

Ve zbytku letošního a v průběhu příštího roku by rám měl být plně nastrojen, všechny silentbloky budou nahrazeny tvrdšími sportovními z polyuretanu, ramena vyztužena, zadní náprava dostane GO a změnu převodu.

Nevím ještě jak to dopadne.... ale snad to bude zábava.